Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky. Z těchto důvodů přistoupila vláda k revizi parametrů rozpočtu, kterou Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR stvrdila 24. března i zákonnou podobou. Nově schválený rozpočet snížil objem předpokládaných příjmů o 89,8 mld. Kč, zvýšil předpokládané výdaje o 70,2 mld. Kč a původně plánovaný schodek zvýšil o 160 mld. Kč na 200 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu v 1. čtvrtletí roku skončilo deficitem ve výši 44,7 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 41,6 mld. Kč. Rostoucí tempo výdajů rozpočtu (13,0 % z únorových 8,2 %) a současně klesající tempo jeho příjmů (3,6 % z únorových 5,4 %) je již částečně odrazem zmíněných přijatých opatření vlády.  

Saldo státního rozpočtu za leden až březen / v miliardách korun

Příjmy rozpočtu budou v průběhu roku výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení. 

Některá dosud přijatá opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu. Jedná se zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky se v průběhu března meziročně propadl o 36 % (-2,1 mld. Kč) a březnové inkaso daní z příjmů právnických osob z meziročního hlediska stagnovalo. 

I přes zpomalování tempa růstu mezd a platů v ekonomice zůstala nejdynamičtěji rostoucím daňovým příjmem daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+9,9 %). Dynamika mezd a platů determinovala rovněž vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+4,3 %). V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby a mírně již také březnové opatření, které umožnilo OSVČ odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+5,9 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo na druhé straně tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Inkaso na měsíční úrovni (-3,7 %) již bylo zřejmě ovlivněno pandemií koronaviru a souvisejícími daňovými opatřeními. 

Meziroční zvýšení inkasa spotřebních daní (+7,7 %) bylo zapříčiněno růstem inkasa spotřební daně z tabákových výroků (+21,2 %). Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku. Proto nelze v jednotlivých měsících, zejména prvního pololetí, vyloučit výkyvy v inkasu. Mírný meziroční pokles byl zaznamenán v případě spotřební daně z minerálních olejů (-1,7 %), nicméně výraznější pokles inkasa v důsledku změny systému vracení spotřební daně z tzv. zelené nafty (roční normativy) očekáváme až v měsíci dubnu. 

Ostatní příjmy nedaňové povahy jsou tvořeny zejména příjmy z Evropské unie a z finančních mechanismů. Jejich výše zatím mírně převyšuje čtvrtinu plánovaného objemu i loňskou skutečnost (+7,0 %). V průběhu března bylo ze zvláštních účtů privatizace převedeno 13 mld. Kč, což bylo o 5 mld. Kč méně než v březnu 2019. Záměr daný schváleným rozpočtem předpokládá v roce 2020 převod ve výši 16,5 mld. Kč. 

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Tempo růstu celkových výdajů v průběhu března vzrostlo na 13,0 %. Určující složkou byly objemově výraznější běžné výdaje s růstem 11,6 % (+41,5 mld. Kč). Silný růst kapitálových výdajů o 42,2 % (+6,9 mld. Kč) způsobil částečně obvyklý nízký základ typický pro začátky roku.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+6,9 mld. Kč). Jen v samotném březnu představovaly nákupy materiálu 5,3 mld. Kč (+3,8 mld. Kč). 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+7,5 mld.) odráží pokračující prioritu vlády orientovanou na regionálního školství. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+6,1 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,3 mld. Kč). 

Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky (+15,1 mld. Kč). V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody (+9,7 mld.), rodičovský příspěvek (+2,4 mld. Kč) a příspěvek na péči (+1,6 mld. Kč). Výplata dávek nemocenského pojištění zatím vzrostla o 1,0 mld. Kč. 

U kapitálových výdajů jsou údaje začátku roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Přesto kapitálové výdaje meziročně výrazně vzrostly (+6,9 mld.). Opatření státu k zabránění šíření pandemie měly dopad i na zvýšené investiční nákupy a související výdaje, které v samotném březnu dosáhly 2,2 mld. Kč (+1,3 mld. Kč).

Z ostatních položek byly na konci března meziročně vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyplacené na běžné i investiční výdaje (+7,4 mld. Kč). Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+6,3 mld. Kč) v sobě zahrnují například růst dotací pro vysoké školy (+2,8 mld. Kč) nebo zvýšenou podporu výzkumu, vývoje a inovací realizovanou prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+2,2 mld. Kč). Ostatní výdaje dosahují očekávaných objemů.

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.