Propad hospodaření státního rozpočtu pokračoval v říjnu na podobné úrovni jako v předchozích dvou měsících. Příjmy rozpočtu v samotném měsíci říjnu převýšily loňskou úroveň o 2,6 mld. Kč, avšak výdajová strana, v říjnu zatížená výplatou mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví ve výši 11,3 mld. Kč a další pomocí v souvislosti s epidemií COVID-19, překročila úroveň loňského října o 25,3 mld. Kč. 

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách.

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob (-18,4 %, tj. -18,3 mld. Kč) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (dopad -13,5 mld. Kč na státní rozpočet) a dále i možností individuálního stanovení odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty. 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-3,0 mld. Kč) je také ovlivněno plošným prominutím červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob (dopad -1,6 mld. Kč na státní rozpočet) a stanovením dalších nižších záloh. Na inkasu se také mohla projevit možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.

Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 21,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-7,0 %). Vývoj objemu mezd a platů souvisí s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo. 

Obdobné faktory, stejně jako odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné (7,4 mld. Kč), determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,5 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (13,3 mld. Kč).

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,4 %) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 mld. Kč. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 mld. Kč, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících. 

V inkasu spotřebních daní (-1,9 %) jsou rovněž zřejmé dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vyšší vratka daně z tzv. zelené nafty a především restrikce, které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu, měly největší vliv na inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-8,6 %). Pokles je také patrný u inkasa spotřební daně z lihu (-3,7 %), a to navzdory navýšení sazeb, a u spotřební daně z piva (-2,8 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí také omezený turistický ruch. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+8,3 %) se již projevilo zvýšení sazeb spotřební daně, avšak v nižším než očekávaném objemu. To je způsobeno uzavřením hranic v první polovině roku a z toho plynoucí absencí přeshraničních nákupů např. z Německa a Rakouska a prodloužením lhůty pro doprodej cigaret s předcházející sazbou daně.

Tempo růstu celkových výdajů oproti stavu na konci srpna a září mírně zrychlilo na úroveň 17,1 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+16,9 %, tj. +192,2 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje (+19,6 %, tj. +19,9 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+61,1 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+29,0 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+11,9 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,2 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+14,3 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+8,8 mld. Kč), následované nemocenským (+5,1 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,0 mld. Kč. 

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+39,2 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 18,6 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům zvýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk. Výrazněji vzrostly také výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+6,1 mld. Kč). Dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ (2,2 mld. Kč) a prostředků v rámci programu COVID Nájemné (2,1 mld. Kč). V srpnu byla rovněž Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., převedena 1,0 mld. Kč na zabezpečení potravinové soběstačnosti. Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu října na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců cca 5 mld. Kč. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+37,0 mld. Kč) odráží prioritu vlády orientovanou na oblast vzdělávání či sociální péči. Transfery obsahují růst platů (+17,0 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+4,1 mld. Kč) či 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,5 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů (13,4 mld. Kč). V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (cca 2 mld. Kč) a na pořízení technického vybavení základních škol (1,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+14,4 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a do oblasti kultury (+1,4 mld. Kč). Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč). Nemocnicím, které jsou státními příspěvkovými organizacemi, byly na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytnuty cca 4 mld. Kč.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) účinné od 1. června a mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedly k meziročnímu růstu o 18,7 mld. Kč.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+7,9 mld. Kč), když zejména nákupy materiálu se meziročně zdvojnásobily (+7,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje i přes mírné zpomalení v posledních dvou měsících velmi výrazně rostou (+19,6 %, tj. +19,9 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+28,5 %, tj. +13,7 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+27,5 %, tj. +10,1 mld. Kč). Vzrostly i investiční nákupy a související výdaje Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany (+55,0 %, tj. +4,0 mld. Kč).