Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 0,3 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 4,0 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu

Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna i daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 11,6 mld. Kč, tj. o 6,8 %, zatím dosáhly 184,0 mld. Kč.

Inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vzrostlo o 10,1 mld. Kč, tj. o 17,4 %. Na úrovni státního rozpočtu sice inkaso DPH vykazuje meziroční pokles o 1,4 mld. Kč, tj. o 2,9 %, avšak tento výsledek je zatížen skutečností, že v únoru 2017 ovlivnila blízkost termínu splatnosti inkasa DPH (27. 2. 2017) a konce měsíce (28. 2. 2017) převody podílu DPH do rozpočtů ÚSC, což mělo dopad na příjmy státního rozpočtu ve výši necelých 6 mld. Kč. Tento negativní vliv na srovnatelnost meziročního vývoje inkasa DPH na úrovni státního rozpočtu v průběhu prvních dnů měsíce března pomine. Meziroční růst inkasa DPH byl v tomto měsíci téměř trojnásobný oproti odhadovanému meziročnímu růstu výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb vyplývající z toho, že v prvních měsících roku 2017 nebyla elektronická evidence tržeb ještě účinná pro druhou etapu (maloobchod, velkoobchod).

Meziroční růst inkasa DPH se už po třináctý měsíc v řadě pohybuje mezi 9 až 17 procenty (vysoko nad průměrnou spotřebou domácností a vlády dohromady), což dokazuje vysokou efektivitu elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení v rukou Finanční správy ČR v boji proti daňovým únikům u DPH. Už druhý kalendářní rok po sobě zároveň rostla vlastní daňová povinnost výrazně vyšším tempem, než bylo tempo růstu nároku plátců.

Za minulý kalendářní rok také meziročně rostlo inkaso DPH vybrané takřka na všech finančních úřadech v rámci České republiky. Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH proti skutečnosti roku 2017 ve výši 9,0 % vychází z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.

Negativně se do výběru DPH projeví v roce 2018 celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv bude mít také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 25,8 mld. Kč, což je o 1,3 mld. Kč, tj. o 5,1 %, více než na konci února 2017.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 12,9 mld. Kč při meziročním poklesu o 0,2 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítne již v plné výši.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 9,6 mld. Kč, což je meziročně o 1,3 mld. Kč, tj. o 15,7 %, více. V rozpočtu této daně na rok 2018 se promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1.1.2018, nicméně tento efekt by měl být tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným efektem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a plně se jeho důsledek promítne až v roce 2018.

Inkaso daně placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 2,9 mld. Kč, tj. o 15,7 %, zatím dosáhlo 21,2 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Naopak negativní dopad na výši inkasa budou mít v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projeví zpětně až při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč bude mít také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018. Meziroční přírůstky inkasa opět předběžně indikují pozitivní dopad na inkaso z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb a její podíl na snižování šedé ekonomiky a jejímu příspěvku k řádnému zdaňování skutečně vyplácených mezd.

Inkaso daně placené poplatníky (dříve z přiznání) ve výši 0,7 mld. Kč souvisí, stejně jako v minulém roce, s platebním kalendářem, kdy většina příjmů z této daně je placena na konci prvního a druhého kalendářního čtvrtletí. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2017 o 10,9 % bude mít v průběhu roku 2018 pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 bude mít v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 2,2 % dosáhlo 1,8 mld. Kč, nebudou mít v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním poklesu o 0,6 mld. Kč dosáhlo 1,7 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2018 je rozpočet této daně o 2,8 % vyšší než inkaso roku 2017. Inkaso bude později v průběhu roku meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 20,5 % dosáhlo 2,3 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Na vývoj inkasa by tak mohla mít vliv pouze předpokládaná mírná stagnace realitního trhu.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 7,6 mld. Kč, tj. o 10,4 %, dosáhly 80,8 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 45,2 mld. Kč (meziroční růst o 20,3 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 38,2 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 20,4 mld. Kč. Na jejich výši mělo výrazný vliv inkaso 19,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 203,4 mld. Kč čerpané ke konci února 2018 byly o 9,9 mld. Kč, tj. o 5,1 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2017 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,0 %. Meziroční růst ovlivnily zejména výdaje na důchody vyšší o 3,4 mld. Kč, transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,3 mld. Kč, dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 2,7 mld. Kč a také transfery SZIF vyšší o 2,7 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 13,8 mld. Kč, což je o 2,6 mld. Kč více než v únoru 2017.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 557,9 mld. Kč, což je o 5,3 % více než skutečnost dosažená v roce 2017 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,6 %). K 28.2.2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 90,6 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 3,7 mld. Kč, tj. o 4,2 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 3,4 mld. Kč, tj. o 4,2 %. Výdaje na důchody v roce 2018 porostou i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 31,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,8 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 19,5 mld. Kč. Šlo o zálohu regionálnímu školství na první dva měsíce roku ve výši 18,0 mld. Kč (v lednu 2017 to bylo 15,5 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,4 mld. Kč (v lednu 2017 to bylo 1,3 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %. S platností od 1. listopadu 2017 došlo k navýšení tarifních platů také pedagogickým pracovníkům o 15 % a znovu nepedagogickým pracovníkům o 10 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 11,4 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,5 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2018.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 3,3 mld. Kč, což je o 0,1 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Z této částky bylo 1,9 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM). Pomalejší realizace investic je pro začátek roku tradiční.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2017 o 8,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Je tvořen prostředky ve výši 36,2 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 54,0 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2018 byl necelých 100 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února 2018 přebytkem ve výši 25,8 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 přebytek vyšší o 22,1 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně lepší výsledek o 3,8 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném únoru skončilo schodkem 0,7 mld. Kč (v únoru 2017 schodkem ve výši 5,4 mld. Kč), když příjmy činily 97,0 mld. Kč (v únoru 2017 to bylo 91,1 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 97,7 mld. Kč (v únoru 2017 to bylo 96,5 mld. Kč). Na růst příjmů v samotném únoru o 6,0 mld. Kč mělo největší vliv inkaso pojistného na sociální zabezpečení vyšší o 4,4 mld. Kč a také příjmy z rozpočtu EU a z FM vyšší o 3,5 mld. Kč.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až únor 2018 jsou patrny z tabulkové přílohy.