Nebýt koronaviru, ožilo by už o víkendu 27. a 28. března 2021 Muzeum v přírodě v Zubrnicích, jedna z organizačních složek Národního muzea v přírodě, dalším programem – Velikonoce v Zubrnicích. Návštěvníci by na návsi a v areálu muzea oslavili jarní slunovrat a poznali tradiční velikonoční zvyky – jako například vynášení Morany za doprovodu folklórních souborů, vyzkoušeli si zdobení kraslic či pletení pomlázky nebo poznali vrbové proutí jako užitný materiál našich předků. „Naší snahou je najít cestu k obohacení návštěvníků, alespoň virtuálně je seznámit s průběhem velikonočního období a svátků – formou oficiálních stránek Muzea v přírodě Zubrnice na Facebooku, webových stránkách (ZDE) a na oficiálním youtube kanálu muzea - prostřednictvím krátkého videa. Nosné téma pro nás budou nadále představovat tradice a zvyky českých Němců – velikonoční a jarní. To vše prostřednictvím krátkých textů, fotografií či slideshow. Na webu, v sekci Živé muzeum, je představena v on-line podobě výstava Proutí, která je nainstalována fyzicky v Domě z Loubí. Dále zde jsou prezentovány významné dny, především během pašijového týdne – počínaje Květnou nedělí,“ uvedla Ivana Mikulecká, ředitelka Muzea v přírodě Zubrnice.

„V kostele Sv. Maří Magdaleny je již v současné době nainstalována výstava Jiří Kubový - Ztracené obrazy, která svou povahou reaguje na prostředí kostela, jeho poválečnou podobu a církevní témata obecně. Návštěvníkům bychom ji rádi zprostředkovali minimálně formou fotografií a rozhovoru s autorem. Při procházce napříč Zubrnicemi chceme návštěvníkům, prostřednictvím jednotlivých zastavení na stezce, představit velikonoční zvyky a tradice. Stezka samotná bude přístupna do 6. dubna včetně, povede Mlýnským údolím a bude mít celkem 11 stanovišť. Kdo odevzdá správně vyluštěnou celou tajenku, na toho čeká odměna. Pro obyvatele Zubrnic a okolí jsme připravili výzvu „Vyzdobte si okno nebo zahradu“ s tím, že do 6. dubna nám mohou zájemci posílat své fotografie, které poté budou zveřejněny na sociálních sítích muzea. 3D formou bychom rádi návštěvníkům prezentovali vybrané předměty, které jsou úzce spojeny s velikonoční tematikou. Zároveň se chceme i „pochlubit“ aktuálním přírůstkem mezi sbírkovými předměty – zajímavou pomlázkou z textilních pásků, které byly určeny pro výrobu zipů. Tyto pomlázky si dříve pletly dělnice v zubrnické pobočce firmy KOH-I-NOOR,“ dodala Mikulecká.

Virtuální formou i fyzicky jou prezentovány velikonoční a jarní zvyky, tradice a činnosti v Muzeu v přírodě Vysočina. „V letošním roce se měla, za normální situace, velikonoční akce uskutečnit v Památkové rezervaci Betlém Hlinsko od 30. března po celý následující měsíc. Zároveň i za této situace těžíme z toho, že rezervace je pro turisty a návštěvníky volně přístupná a mohou alespoň nahlédnout do oken objektů. Tohoto jsme využili a připravili si několik her a zajímavých aktivit. Začali jsme již 8. března soutěží „Kvízová okénka aneb Co je to?“. Nyní jsou v nich krátké informace o významných okamžicích velikonočních svátků. Ty mohou návštěvníci zhlédnout v oknech vybraných objektů do 7. dubna. V následujících dubnových dnech bychom rádi, formou hry, představili známé i méně známé pranostiky – cílem bude sestavit jejich správné znění a správně poskládat jednotlivé slabiky. Následně, prostřednictvím panelů, umístěných na plotech vybraných objektů, zájemce seznámíme s pravidly dřívějších dětských her - tlučení špačků, kamínky, hra s knoflíkem, honění obruče či chůze na chůdách,“ uvedla Magda Křivanová, ředitelka Muzea v přírodě Vysočině, které spravuje areály Veselý Kopec a Památkovou rezervaci Betlém Hlinsko.

„Zároveň chceme během těchto dnů využít i virtuálního prostředí a návštěvníkům představit formou textů, receptů, fotografií, krátkých videí postní, velikonoční a jarní zvyky. Začali jsme na muzejním Facebooku představením jednotlivých postních nedělí. Následovaly dny pašijového týdne či formy zdobení kraslic. Na Instagramu muzea představujeme několik vybraných jídel, spjatých i s postní dobou (např. návinnou polévku, chlebovou polévku či jablkovou kaši). Na ty navázala prezentace různých forem zdobení kraslic a významem jednotlivých ornamentů. Vybrané techniky zdobení jsou: voskovaná batika, přírodní batika a tzv. škrabky. Webové stránky muzea (ZDE) prezentují v cyklu „Jaro je tu“ nejdříve postní období, vynášení Smrtky, pašijový týden a posléze vodění jidáše, velikonoční koledu (jaký býval dříve průběh koledy). Na velikonoční období naváže na webu prezentace jarních přípravných zemědělských prací a jarních dětských her,“ doplnila Křivanová.

Velikonoční období na Hané je prezentováno na Facebooku Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích, a to do 5. dubna. „Zájemci se zde seznámí např. s funkcí pomlázky, s podobou hanáckých kraslic nebo s tradičními velikonočními pokrmy. Dále se také dozví, čím jsou zajímavé dívčí obchůzky na Smrtnou neděli v Citově, co je to odklapávání, kde chodí s klapači na obchůzku i zrádný Jidáš nebo jak se slaví mrskut v obci Mrsklesy. Nejsou samozřejmě opomenuty také informace o pozoruhodných velikonočních slavnostech Matiček a Ježíškových Matiček na Hané, které jsou od roku 2017 zapsány dokonce i v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR,“ uvedl Petr Vodešil, vedoucí Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm seznamuje virtuální návštěvníky s průběhem velikonočního období. „V této složité době se snažíme našim příznivcům přenést kousek muzea do jejich domova. V předešlém období jsme se setkali s velkým zájmem veřejnosti po poznání zvyků a tradic. Proto jsme se rozhodli pokračovat v našich online aktivitách a připravili jsme nový cyklus s názvem Dajte vajíčko malované, který probíhá na webových stránkách a sociálních sítích muzea do 7. dubna 2021. Zajímavou formou videí či archivních fotografií si připomeneme vybrané okamžiky velikonočního období a osvětlíme známé i pozapomenuté zvyklosti, které se k této době váží. Nechybí tradiční recepty a zajímavé návody,“ pozval Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, a dodal: „Čtenáře seznámíme s vybranými okamžiky ze života našich předků, spojenými s velikonočním obdobím. Představíme, jak se prožívali přípravy na Velikonoce v chalupách, proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem a jak se to projevilo v lidové kultuře. Odpovíme také na otázky, jak to bylo s půstem a co se jedlo, proč se nesmí o Velkém pátku pracovat s hlínou, jakou moc má voda, a také proč je třeba o šmigrustu děvčicu pořádně vyšvihat a jaké za to ogar dostal vajíčko.“ Velikonoční seriál naleznou zájemci ZDE.