Slavnostní nástup se konal na Čestném dvoře pražského Národního památníku na Vítkově, kam vojákům přijeli poděkovat za vynikající reprezentaci jak armády, tak České republiky političtí činitelé i představitelé resortu obrany. Ocenění předával náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata spolu s velvyslanci Litevské republiky Edvilasem Raudonikisem a Spolkové republiky Německo Christophem Israngem. Akce se zúčastnil také náměstek ministra obrany Antonín Rada a velvyslanec České republiky v Litvě Vít Korselt.

Česko své spojenecké závazky plní

Kromě zmíněné medaile byla udělena další vyznamenání: Záslužný kříž ministra obrany obdrželi dva vojáci, Čestný odznak Armády ČR Za zásluhy jeden voják a dva obdrželi věcné dary za příkladné plnění služebních povinností.

Po dekorování k vojákům promluvil náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata: „Máte za sebou intenzivní výcvik. Dobře jste navázali na předchozí úkolové uskupení, které tvořili také vaši kolegové ze Žatce. Svědčí o tom řada prohlášení a hodnocení mezinárodního velitelského sboru nebo pozitivní reakce obyvatelstva na naši přítomnost. Plnili jste náročné úkoly daleko od domova. Zapojení Armády České republiky do předsunuté přítomnosti v Pobaltí vytváří možnosti pro růst schopností, které tak zvyšují naši celkovou obranyschopnost a přispívají k upevnění kolektivní obrany v Evropě.“

Prestiž českého vojáka byla posílena

V rámci alianční předsunuté přítomnosti v Pobaltí působilo na území Litvy české druhé rotní úkolové uskupení. Tvořili je převážně příslušníci 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. Skutečnost, že jejich působení bylo velice úspěšné, vyniká o to více, že větší část vojáků se v zahraničí octla poprvé a mnozí netušili, co je čeká. Museli se vyrovnat s mnohonárodním prostředím, rozdílnými přístupy k řešení úkolů či jinými klimatickými podmínkami.

Během výcviku dosahovali naši vojáci vynikajících výsledků. Postupně získávali nejrůznější dovednosti a zkušenosti, kdy si osvojili například výsadek z vrtulníku se základní znalostí činnosti pěchoty v zastavěných oblastech i při boji v mokřinách, pouštích a lesích. Také díky tomu zvítězili v prestižním závodě BALTIC WARRIOR, jehož se zúčastnilo více než 100 týmů.

Příslušníci druhého úkolového uskupení však na misi nežili jen svým vojenským posláním. Ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Litvě se zúčastnili řady veřejných akcí, byli připraveni operativně pomoci při dopravní nehodě litevského řidiče a přiložili také ruku k dílu při zalesňování místních výcvikových prostor, čímž přispěli k obnově životního prostředí. Vším, čemu se věnovali, prokázali skvělou vycvičenost i flexibilitu českého vojáka a posílili prestiž, jíž se v zahraničí těší.

O co jde v alianční předsunuté přítomnosti

Alianční předsunutá přítomnost patří k hlavním výstupům Varšavského summitu NATO z července 2016. Vznikla poté, co se země v Pobaltí po ruské anexi Krymu začaly obávat možných dalších kroků Ruska a požádaly Alianci o podporu.

Předsunutou přítomnost tvoří čtyři bojová uskupení o síle posíleného praporu, umístěná v Polsku, v Lotyšsku, v Estonsku a právě v Litvě. Vojenský příspěvek členských států je stvrzením národního závazku, jenž vyplývá z principu kolektivní obrany NATO. Čeští vojáci v Litvě působili v sestavě bojového uskupení vedeného Německem spolu s vojáky z Nizozemska, Norska, Belgie, Polska, Slovenska, Portugalska a Dánska. Základ uskupení tvořila mechanizovaná rota s obrněnci Pandur, posílená o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický prvek.

Naše úkolové uskupení mělo hlavní základnu ve výcvikovém prostoru Rukla, kde také dnem 31. července svoji činnost ukončilo. Během dvou rotací se zde vystřídalo více než 450 českých vojáků.