Tehdejší předseda vlády Winston Churchill o ní prohlásil: Ještě nikdy na poli lidských konfliktů tolik nevděčil tak velký počet lidí tak nemnohým. Myslel jimi piloty Britského královského letectva, kterými nebyli jen občané Velké Británie, ale kromě jiných i 89 Čechoslováků.

„Bitva o Británii odstartovala slavné časy československých stíhacích a bombardovacích perutí, které si vydobyly respekt u našich spojenců. Hrdinské skutky našich letců však byly vykoupeny daní nejvyšší, pět stovek příslušníků čs. letectva přišlo v boji s nacismem o život,“ řekl v projevu náměstek ministra obrany Vladimír Müller, který spolu s plukovníkem Michalem Kolářem ze Vzdušných sil AČR resort obrany reprezentoval.

V letecké bitvě, která začala před 81 lety a trvala čtyři měsíce, odolávali letci početnějšímu Luftwaffe tak dlouho, až zcela odvrátili plánovanou invazi Hitlera na britské ostrovy. Nezachránili jen poslední demokracii v Evropě, ale především získali čas na vybudování armády, která pak osvobozovala západní Evropu. I díky tomuto vítězství jsme v Anglii mohli vybudovat vedle leteckých perutí i československou brigádu a vysílat výsadkáře na území tehdejšího Protektorátu.

Podle náměstka Müllera je dnes naše armádní letectvo postaveno na tradicích československých letců RAF. „Letecká esa jako Karel Kuttelwascher, Josef František, Alois Vašátko, František Peřina či Miloslav Mansfeld jsou vzorem pro mladé lidi a svými činy je motivují, aby se stali armádními piloty,“ podotkl.