Vernisáž výstavy, jejímž autorem je historik VHÚ Tomáš Jakl, se konala v úterý 19. října. V těchto dnech si připomínáme 80. výročí začátku bojů o Tobruk, jichž se Čechoslováci účastnili. Výstavu zahájil první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Jaromír Zůna.

Ten v úvodním proslovu zmínil: „Uplynulo 80 let od chvíle, kdy se tito muži připojili k obraně severoafrického Tobruku. Byl to první významný boj zahraniční československé armády za druhé světové války. Dnešní výstava má připomenout hrdinství vojáků při obraně tohoto klíčového zásobovacího uzlu. Prokázali po boku spojenců obrovskou osobní statečnost, odolnost v extrémních podmínkách a vůli vydržet. Jejich přínos spojeneckému vítězství byl naprosto mimořádný. Dodnes pro nás představují vzory hrdinství, pro které byla nejvyšším cílem svoboda vlasti.“

Generálporučík Jaromír Zůna rovněž připomněl, že se jedná už celkově o sedmdesátou výstavu, kterou před budovou Generálního štábu Armády České republiky připravil Vojenský historický ústav Praha. „Proto dnes netradičně děkuji nejen tvůrcům výstavy Tobruk – příběh pěšího praporu za skvělé zpracování činnosti jednotky a zasazení do historického kontextu, ale také celému kolektivu Vojenského historického ústavu. Chci také poděkovat i dalším, kteří spolupracují na vzniku výstav, jmenovitě Městské části Praha 6, Vojenské policii a Posádkovému velitelství Praha.“

Expozice se skládá z 22 panelů, které textově a fotograficky přibližují válečnou situaci na Blízkém východě, v Severní Africe a ve Středomoří od konce 30. let až po rok 1943. Jádrem je vykreslení bojů u severoafrického města Tobruk, respektive o tamní pevnost, kde českoslovenští vojáci odolávali útokům nepřítele.

V letech 1941 a 1942 bylo svedeno v severolybijském Tobruku a jeho okolí několik bitev mezi britskou armádou a tzv. Afrikakorpsem, tedy německými a italskými jednotkami. Město bylo několikrát dobyto oběma stranami. V dubnu 1941 byl Tobruk obklíčen německo-italskými vojsky, území hájily britské a australské jednotky, které byly v říjnu 1941 vystřídány čerstvými silami. Mezi ně patřila i polská Samostatná brigáda karpatských střelců, jíž byl podřízen také 11. československý pěší prapor – Východní. Pro československé jednotky to byla největší válečná akce na Blízkém Východě a v Severní Africe. Československý pěší prapor pod velením Karla Klapálka o síle 643 mužů zde od 21. října do 10. prosince 1941 hájil nejvíce ohrožený západní úsek pevnostního perimetru. V bojích o Tobruk padlo 14 příslušníků praporu, 26 bylo těžce a 55 lehce zraněno.