Nejčastěji v evidenci figurují přestupky proti majetku (5 699 případů), zejména krádeže (5 255). Následují prohřešky proti veřejnému pořádku (3 553), kterému nejvíce dominuje znečištění veřejného prostranství například psími exkrementy (1 089). Nezanedbatelné jsou také prohřešky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Mezi ně patří i kouření na zakázaných místech například na tramvajových či autobusových zastávkách, dosud policisté zaznamenali 1 765 těchto prohřešků.

Jednotný systém pomáhá odhalovat zejména recidivisty. Po čtvrt roce fungování analýza dat ukázala, že registr eviduje zhruba 5 % osob, které mají více než jeden záznam a ve zhruba v polovině těchto případů se jedná o recidivu, za níž je možné uložit přísnější sankci.

„Do doby spuštění tohoto registru nebyly v rámci České republiky žádné relevantní informace o přestupkové recidivě. Prostřednictvím centrální evidence máme konečně přehled o tom, kolik přestupků již dotyční způsobili a můžeme tak jejich recidivu účinněji postihovat. Za opakované přestupky pak správní orgány mohou podle zákona udělovat pachatelům vyšší pokuty, které by je měly odradit od dalšího nezákonného jednání,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Výhodou Centrální evidence přestupků je také velmi nízká administrativa. „Obce a ostatní správní orgány nejsou zatížené žádným skenováním dokumentů, do evidence přestupků se přihlašují dálkově. Buď využívají CzechPOINT, kdy jim kompletní zápis do příslušného formuláře zabere necelé tři minuty nebo vlastní systém, ve kterém přestupkovou agendu již vedou, a pak je celá operace ještě rychlejší. Cílem evidence přestupků je také posuzování přestupkové spolehlivosti u těch přestupků, u nichž to vyžadují speciální právní předpisy, což do budoucna opět sníží administrativní zátěž jednotlivých správních orgánů a dalších institucí, neboť údaje, které bylo nutné dříve složitě získávat z různých míst, si bude možné zajistit jednoduše na základě opisu z evidence přestupků, jedná se například o informace potřebné pro řízení o vydání zbrojního průkazu nebo rybářského lístku,“ vysvětluje Radka Paulová ředitelka Rejstříku trestů, pod jejíž agendu evidence spadá.

Náklady na vytvoření registru, který byl spuštěný 1. října 2016 a za jeho technickou podporu na čtyři roky činí 8,5 milionů korun. Prvotní odhady bývalého vedení Rejstříku trestů přitom počítaly s částkou přes 50 milionů korun. Novému týmu se však podařilo snížit náklady na méně než pětinu. Dalším úspěchem bylo spuštění informačního systému v zákonném termínu před původním předpokládaným termínem v lednu 2017.