Koncepce je shrnutím minimálního institucionálního a obsahového rámce protikorupční politiky vlády, přičemž akcent je kladen nikoliv na kvantitu, ale na prosazení těch zásadních protikorupčních opatření, ke kterým se Česká republika zavázala ve svých oficiálních programových dokumentech nebo na mezinárodní úrovni včetně těch, která jí byla ze strany mezinárodních organizací, hodnoticích mechanismů či platforem uložena. Jedná se například o dokončení legislativního procesu a následnou implementaci zákona o ochraně oznamovatelů, přijetí regulace lobbování nebo přijetí novely zákona o státním zastupitelství, reflektující doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO).

Koncepce v rámci svého členění vymezuje čtyři prioritní oblasti boje s korupcí:

• Výkonná a nezávislá veřejná moc
• Transparentnost a otevřený přístup k informacím
• Hospodárné nakládání s majetkem státu
• Rozvoj občanské společnosti

V uplynulém období se v mezinárodních srovnáních ukázalo, že Česká republika v boji proti korupci stagnovala, a je tak třeba nyní prosadit několik zásadních opatření, jejichž splnění by pomohlo zlepšit situaci nikoliv pouze v abstraktních hodnoticích žebříčcích, nýbrž ve faktickém životě jejích občanů. Česká republika zároveň čelí souběhu několika bezprecedentních krizí a zhoršená ekonomická situace má zásadní vliv na citlivost občanů vůči projevům korupce, resp. obcházení pravidel privilegovanými skupinami, prohlubování nerovností či nehospodárnému nakládání s majetkem státu. Vláda je přesvědčena, že pokud bude prosazena alespoň část stanovených opatření, jež budou posléze účinně naplňována, půjde o výrazný kvalitativní posun.