Měla by napomáhat především v situacích, kdy by rodiče mohli sami dospět k dohodě, ať už při rozpadu neformálního svazku či při úpravě poměrů nezletilého při rozvodu. Tabulky, manuál i kalkulačku alimentů zájemci najdou na novém webu, který ministerstvo spustí v nejbližších dnech.

Materiál je určen široké veřejnosti. „Úprava doporučující tabulky při určování výše výživného povede ke zvýšení právní jistoty všech účastníků řízení před soudem, především pak dětí a jejich rodičů. Právě předvídatelné rozhodování soudů a transparentní určování výše výživného mezi rodiči povede ke snazšímu hledání dohod. A dohoda je to, co je mezi rodiči v takových situacích ve vztahu k dítěti to nejcennější,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

V roce 2010 vydalo Ministerstvo spravedlnosti materiál „Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného“ za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti. Užívání doporučených rozmezí jsme po uplynutí 10 let jejich aplikace vyhodnotili a v roce 2021 jsme zpracovali „Analýzu využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného“. Tuto analýzu naleznete ZDE.

Dosavadní doporučující tabulka byla touto analýzou shledána jako neodpovídající aktuální soudní praxi. Proto byl součástí analýzy i návrh úprav doporučující tabulky. Zohledněna byla v praxi dosahovaná výše výživného a přihlíženo bylo i k obdobným zahraničním pomůckám. Analýza včetně návrhů na úpravy dosavadní tabulky byla v průběhu tvorby konzultována s odborníky, kteří se dlouhodobě věnují tématu výživného. Analýza byla dále předložena k připomínkám nejen odborné veřejnosti, ale také dalším zájemcům.

Nyní ministerstvo spravedlnosti na základě všech dosavadních výstupů zveřejňuje novou verzi doporučující tabulky pro určování výživného spolu s manuálem, jak s novou tabulkou pracovat.

Nová tabulka oproti její dosavadní verzi přináší zejména následující úpravy:

1. Zúžení základního rozpětí podílu výživného na příjmu povinného mezi jednotlivými věkovými kategoriemi.
2. Snížení počtu věkových kategorií z 5 na 4, přičemž jednotlivé kategorie by již neměly být ohraničeny pevnou věkovou hranicí (ta by již měla být jen orientační), ale měly by vyjadřovat jednotlivé životní etapy.
3. Procentuální vyjádření vlivu vyššího počtu vyživovacích povinností na snížení podílu výživného na příjmu povinného.
4. Zohlednění míry zapojení povinného rodiče do péče a styku s dítětem do konečné výše výživného.
5. Zavedení kontrolní částky, která by měla vyjadřovat orientační částku, která by měla povinnému po odečtení výživného zpravidla zůstat.

Materiál je určen široké veřejnosti. Tabulka umožňuje učinit si rámcovou představu o odpovídající výši výživného. Tabulka slouží jen jako vodítko a neumožňuje zohledňovat všechny zvláštnosti jednotlivého případu. Tabulka však může nepřímo napomoci konsensuálnímu a pokud možno mimosoudnímu řešení záležitosti dítěte. Jsou to především rodiče, za účasti svého dítěte s přihlédnutím k jeho věku a rozumové a volní vyspělosti, kteří by se měli o výši výživného dohodnout. Rozhodování soudu o výživném by mělo přistupovat ke slovu až v krajním případě, pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout.