Prezident Fischer přicestuje z Vídně na hlavní nádraží do Prahy vlakem, odkud pojede historickým salónním vlakem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka do železniční stanice Stochov. Oba prezidenti odhalí ve Stochově pamětní desku, která připomene setkání prezidentů Tomáše Garrigue Masaryka a Michaela Hainische 16. prosince 1921 a podpis první smlouvy o spolupráci mezi Československem a Rakouskou republikou. Oba prezidenti pak položí věnce u hrobu prezidenta Masaryka. Na zámku v Lánech proběhne rozhovor prezidentů s delegacemi. Večer se na Pražském Hradě na počest rakouského prezidenta koná státní večeře.

12. dubna 2016 oba prezidenti Miloš Zeman a Heinz Fischer společně zahájí Česko – rakouské hospodářské fórum.  Prezident Heinz Fischer se v Praze setká k pracovnímu rozhovoru s předsedou vlády ČR Bohuslavem Sobotkou, navštíví Rakouské gymnázium a Národní památník obětem Heydrichiády. Na programu je rovněž návštěva výstavu v Galerii současného umění na Kampě a návštěva firmy Reinwag/Komwag v Praze.

Smlouva z 16. prosince 1921 navazuje přímo na celoevropský komplex mírových smluv, zejména na Dohodu ze Saint Germain z 10. září 1919 a dohodu z Trianonu ze 4. června 1920. Smlouva garantovala neměnnost společných hranic daných St. Germainskou dohodou. Strany se též zavázaly, že nebudou na svých územích podporovat organizace vyvíjející činnost proti územní integritě a bezpečnosti druhého státu. Smlouva obsahovala příslib československé ekonomické pomoci i závazek řešit finanční otázky vyplývající z rozpadu Rakouska - Uherska. V únoru 1922 poskytlo Československo Rakousku zálohu na půjčku ve výši 130 milionů korun a tehdejší předseda československé vlády Edvard Beneš se snažil vyřešit poválečné ekonomické problémy Rakouska celoevropským řešením - garantovanou půjčkou a dalšími finančními opatřeními i aktivní podporou tohoto cíle ve Společnosti národů. Na sanaci rakouského hospodářství, jak se tento program nazýval, se společně s Československem podílely také Francie, Velká Británie a Itálie. Později nazval Edvard Beneš program záchrany rakouského finančního a hospodářského systému „nejlepším ponaučením, jak pracovat k rekonstrukci střední Evropy“.