V programu „EUROPARC Transboundary parks Programme - Following Nature’s design“ byla dlouhodobá systematická spolupráce hodnocena specialisty podle přísných kritérií, na základě kterých parky harmonizují strategické cíle, praktickou péči, ale např. i komunikaci s veřejností. Podyjí a Krkonoše zmíněný certifikát obhajovaly již potřetí, a Šumava jej úspěšně obhájila podruhé.

„Pro nás je každodenní komunikace s partnery ze sousedního NP Thayatal normální provozní zvyklostí. Obě strany vnímají území národních parků jako jeden přírodní a krajinný celek, ve kterém spolu pečujeme o přírodu – ctíme společnou filosofii, máme společné cíle, pracujeme na více společných projektech, které mají nejen odborný charakter. Snažíme se podporovat kontakty místních škol, obcí i dalších institucí v našem přeshraničním regionu, na společných akcích propojovat obyvatele z obou stran hranic a napomáhat tak dobrému sousedství,“ sděluje ředitel Správy NP Podyjí Tomáš Rothröckl.

„Krkonoše byly jedním z prvních certifikovaných přeshraničních parků v Evropě,“ říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. „Máme s polskými partnery společné logo, společnou strategii péče o oba parky, koordinujeme monitoring přírody, ekovýchovu, máme společné projekty, pravidelně se potkáváme, učíme se jazyk svých partnerů. Krkonoše jako hory žádná politická státní hranice nezajímá. Příroda je jen jedna. A my se tomu snažíme jako správci území přizpůsobit,“ dodává ředitel Böhnisch.

„Toto ocenění nás samozřejmě velice těší. Prokazuje, na jak vysoké úrovni je dnešní spolupráce mezi Správami Národních parků Šumava a Bavorský les, kterou budujeme celých osm let. Šumava a Bavorský les tak dnes tvoří nejen jedno pohoří, ale jednu, společnou myšlenku směřování národních parků,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

To, že naše národní parky jsou lídry v péči o území, která překračují hranice států, potvrzuje i prezident Federace EUROPARC Michael Hošek: „Všechny čtyři české národní parky jsou v rámci programu certifikovány, a to s partnery ze tří států: Německa, Polska, a Rakouska. Kromě efektivní spolupráce tím dostávají nejen tyto parky, ale celá česká ochrana přírody důležitou zpětnou vazbu. A zároveň tím prokazuje, že hranice států jsou z hlediska přírody a péče o ní jen administrativní linií na mapě.“