Report GEO upozorňuje na skutečnost, že životní prostředí a přírodní zdroje jsou základem pro důstojný lidský život a to jak s ohledem na materiální zajištění tak lidské zdraví, a jejich dlouhodobé poškozování ohrožuje naši budoucnost. To platí zejména pro realitu pokračujících klimatických změn, které mají dopad na dostupnost vody, produkci potravin i rozšiřování nových zdravotních rizik.

GEO například uvádí, že celosvětové náklady na udržení růstu globální teploty pod 2 stupně Celsia jsou zhruba 22 bilionů dolarů. Tato investice ale zároveň státním rozpočtům ušetří přibližně 54 bilionů dolarů v očekávaných nákladech, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Právě důsledné poukazování na nezbytnost ochrany a dobré správy životního prostředí v kontextu dopadů na další oblasti lidské existence, jako je zdraví, dlouhodobé ekonomické příležitosti, bezpečnost, či rovnoprávnost, způsobem, který je zřetelný pro politické činitele i veřejnost, ukazuje GEO-6 jako klíčové pro úspěšné prosazení dlouhodobé (nejen) environmentální udržitelnosti.

Report zároveň varuje, že vzhledem k současným ekonomickým a populačním trendům bude lidstvo do roku 2050 využívat až o 50 – 70 % energie a potřebovat o 50 % větší produkci jídla, což pro svět představuje velkou výzvu. GEO v tomto ohledu upozorňuje zejména na potřebu komplexně řešit otázku přístupu k půdě, kde se v krátkodobém horizontu budou střetávat zájmy zvyšování produkce jídla v podobě většího využívání chemických látek a rozšiřování zemědělské plochy, dlouhodobého zachování biologické rozmanitosti (např. opylujícího hmyzu), a rostlinné produkce pro obnovitelné zdroje energie (tzv. biopaliva). Jako jeden z předpokladů pro řešení tohoto problému vidí GEO, i na základě stanovisek Světové zdravotnické organizace (WHO), dlouhodobé snižování živočišné produkce, která momentálně zabírá 77 % světové zemědělské půdy, avšak to bude muset být doplněno o inovace v zemědělských postupech například s ohledem na zadržování vody v půdě.

Aby byly země vybavené na řešení takto komplexních problémů, GEO doporučuje začít včas využívat možností spojených s novými formami získávání a zpracování environmentálních dat. K nim patří například modelování environmentálně ekonomických scénářů na základě rozsáhlých virtuálních databází (tzv. „Big data“), dálkové pozorování země (např. pomocí satelitů), nebo zapojování veřejnosti skrze důsledně navržené programy občanské participace v zajišťování a prvotní analýze dat (tzv. „citizen science“), ke kterým již existují příklady dobré praxe.

GEO-6 také obsahuje rozbor dosavadních environmentálních politik a jejich úspěšnosti a zaměřuje se na potřebu důsledně zahrnovat environmentální aspekty nejen přímo v politikách životního prostředí, ale napříč sektory. Zároveň také poskytuje analýzu úspěšných i méně úspěšných pokusů zemí, regionálních uskupení i mezinárodního společenství o integraci sociálních, environmentálních a ekonomických aspektů v rámci naplňování Cílů udržitelného rozvoje, což má za úkol posloužit jako inspirace současným a budoucím politickým činitelům.

Zveřejnění reportu v ČR

V Národní technické knihovně proběhl ve čtvrtek 25. dubna diskuzní seminář ke zveřejnění GEO-6 v České republice, který pořádalo Ministerstvo Životního prostředí ve spolupráci s kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) v Praze, Informačním centrem OSN a CENIA.

Seminář sloužil jako prostor pro představení GEO-6 a k reflexi jeho sdělení a jejich využitelnosti.

V duchu potřeby vnímání životního prostředí ve světle vědeckých poznatků jako předpokladu pro život a zároveň jeho zodpovědné správy a ochrany jako té nejvýhodnější dlouhodobé investice promluvila ve své úvodní přednášce Dr. Sinaia Netanyahu. O své vhledy se v diskuzním panelu s hosty podělili také Prof. Bedřich Moldan, Matthew Billiot z Programu OSN pro životní prostředí, Doktor Srdan Matić z kanceláře WHO, a Lukáš Pokorný z Ministerstva životního prostředí. Odpoledne se potom za účasti zástupců z MŽP, CENIA, Výboru životního prostředí poslanecké sněmovny ČR a Glopolis debata stočila na význam a možné způsoby přístupu k tématům GEO-6 na národní úrovni.

„O propojení domácí i světové dimenze životního prostředí nemůže být pochyb. Nejjasněji to vidíme na příkladu probíhajících klimatických změn, které před pár lety nebral nikdo vážně, a nyní se s nimi potýkáme v například v podobě výrazného rizika sucha a nedostatku vody,“ potvrdil potřebu propojit globální a národní pohled na environmentální témata prof. Bedřich Moldan.

Diskutující se shodli zejména na potřebě zbavit se jednou pro vždy představy, že ochrana životního prostředí existuje paralelně či dokonce v protikladu k dalším složkám veřejného zájmu, jako je lidské zdraví či zajištění důstojného života pro všechny, ale je jedním z pilířů udržitelné budoucnosti pro lidstvo i Českou republiku. V tomto ohledu vyzdvihli existující mechanismy spolupráce mezi rezorty a dalšími aktéry (např. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Koalice proti suchu či připravovaná strategie pro oběhové hospodářství – Cirkulární Česko), a potvrdili potřebu podobnou spolupráci šířit i do oblastí, kde se ji prozatím nepodařilo plně rozvinout.

Zároveň účastníci potvrdili nutnost přístupu k věrohodným environmentálním datům a informacím na národní, regionální i mezinárodní úrovni a tvorby kapacit pro jejich interpretaci jako základu pro důvěryhodnou politiku v této oblasti.

Globální přehled životního prostředí a jeho kratší exekutivní verze jsou ke stažení na stránce UNEP ZDE.