Rada se po teroristických útocích v Paříži zabývala protiteroristickými opatřeními a justiční reakcí na radikalizaci. Za Českou republiku se jednání zúčastnil ministr vnitra Milan Chovanec a ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

„Cítil jsem dnes velkou jednotu a velké odhodlání společně chránit evropské hodnoty. Většina diskutovaných návrhů směřuje k mnohem lepšímu shromažďování a sdílení informací. A to je potřeba. Chceme-li totiž bojovat s tímto zbabělým, skrývajícím se nepřítelem, musíme vědět, kdo to je a kde je,“ řekl po jednání Rady ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Solidaritu s Francií vyjádřili oba ministři. Česká vláda odsoudila odpudivé útoky teroristů s tím, že EU musí neprodleně reagovat a jednotně se postavit proti terorismu.

Česká republika jednoznačně podpořila návrhy závěrů Rady, a to silnější ochranu vnější hranice, včetně posílení kompetencí EU a jejích agentur, které povedou
k rychlému obnovení kontroly nad vnější hranicí. Také vítá návrhy na zásadní zesílení operativních opatření na vnější hranici. Důležité je také co nejrychlejší dokončení směrnice o jmenném seznamu cestujících a zavedení možnosti konzultovat bezpečnostní databáze při systematické kontrole všech osob na vnější hranici.

„Evropa konečně, po zbytečné debatě o kvótách přistupuje k opatřením, která jsou smysluplná. Je potřeba posilovat Frontex i Europol. Též je potřeba vytvořit plně funkční Hotspots, protože jen pokud se nám podaří důsledně registrovat a třídit všechny migranty, kteří do Unie přichází, máme naději na úspěch,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec.

Rada se rozhodla zintenzívnit spolupráci v oblasti prosazování práva. Členské státy například zajistí, aby vnitrostátní orgány systematicky vkládaly údaje o všech domnělých zahraničních teroristických bojovnících.

Společnou snahou je také lepší aplikace skutkové podstaty trestných činů nejen na teroristické činy samotné, ale už na jejich přípravu.  Ministři shodně zároveň podpořili rozšíření vyměňovaných informací v rejstřících trestů tak, aby soudy členských států měly lepší přehled odsouzených kdekoliv v Evropské unii. Zaměřit se chtějí především na občany těch států, kteří členy EU nejsou.