Cenu obdržela na světovém kongresu interní medicíny, kde byla její práce oceněna ze 130 000 přihlášených s dalšími 24 abstrakty Cestovatelským grantem.

Vrozená genetická porucha způsobuje, že se měď přijatá v potravě nedostatečně vylučuje a ukládá se v játrech a částečně i v mozku postiženého. Játra tak nemohou správně fungovat, a pokud se choroba neléčí, postiženému hrozí úmrtí v důsledku selhání jater. Nahromadění tohoto kovu v mozku je příčinou motorických či psychiatrických poruch. „Dnes sice existují léky, které umí zachytit měď, ale kromě ní zadržují i železo, zinek a další kovy, což není pro pacienta příznivé,“ vysvětlila MUDr. Mattová. Nemocný může totiž v důsledku nedostatku potřebných kovů trpět chudokrevností, snížením imunity i dalšími zdravotními problémy.

MUDr. Mattové se díky výzkumu na laboratorních potkanech podařilo ověřit tři vhodné ligandy. „Ve výsledku jsme pozorovali, že každý z nich byl schopný snížit obsah mědi ve vybraných orgánech zvířete,“ vysvětlila. Doplnila, že chemické složení experimentálních látek navrhl Mgr. Martin Hrubý, Ph.D., z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Primárním cílem výzkumníků je dosáhnout toho, aby se nalezené sloučeniny mohly v budoucnu stát potravinovým doplňkem a ideálně později i schváleným léčivem pro léčbu Wilsonovy nemoci.

Wilsonovou chorobou trpí na celém světě jeden člověk z 30 000. Mnohem více je však nositelů genu pro tuto vrozenou poruchu, u nichž se ale nemoc nijak neprojevuje – je to přibližně jeden člověk z 90.  Pokud se však stane, že dva nositelé genu spolu zplodí potomka, je víc než pravděpodobné, že u něj nemoc propukne. V Evropě je choroba rozšířená hlavně ve východních státech a v Itálii. V Česku je o něco méně častá.