Ministerstvo poslalo Úřadu práce ČR v těchto letech zhruba 1,4 miliardy korun na investiční pobídky. Úřad práce ČR z těchto peněz vyplatil 278 milionů korun. Všechny tyto peníze kontroloři prověřili, část z nich také prověřili u vybraných 15 firem, které peníze z investičních pobídek získaly. Konkrétně šlo o 233 milionů korun, tedy více než 80 procent všech peněz vyplacených těmto firmám.

Patnáct prověřovaných firem od roku 2003 do roku 2013 vytvořilo celkem 4 916 nových pracovních míst za více než 800 milionů korun. Jedno pracovní místo vzniklé za pomoci investičních pobídek stálo v průměru zhruba 163 tisíc korun. Stát do konce roku 2013 vynakládal na jedno nové pracovní místo 50 tisíc korun, následně se příspěvek zvýšil až na 200 tisíc korun. Od poloviny roku 2015 na některá nová pracovní místa vytvořená ve zvýhodněných průmyslových zónách příspěvek vzrostl na 300 tisíc korun. Řeč je přitom jen o investičních pobídkách na vznik nových pracovních míst. Faktem ale je, že investoři dostávají od státu i další podporu, například daňová zvýhodnění.

Jaký měly investiční pobídky dopad na nezaměstnanost, ale nelze jednoznačně vyhodnotit. Tvorbu nových pracovních míst podporují i další dotační programy, nové pozice neobsazují jen uchazeči z řad nezaměstnaných a souběžně se vznikem nových míst jiná místa zanikají. Od roku 2012 do roku 2015 nezaměstnanost klesla z 8,6 procenta na 6,5 procenta. Počet uchazečů evidovaných na úřadech práce déle než jeden rok ale stoupl ze 186 tisíc na 211 tisíc.

Hlavní pochybení u ministerstva a Úřadu práce ČR se týkala převážně sestavování rozpočtu a čerpání peněz na nová pracovní místa. Ministerstvo každoročně nadhodnocovalo rozpočet na podporu nových pracovních míst v řádu stovek milionů korun. Z necelé jedné a půl miliardy určené v letech 2012 až 2014 na vyplácení investičních pobídek nemělo v rozpočtu podle NKÚ opodstatnění zhruba 880 milionů korun. Takové nadhodnocování je proti zásadám sestavování rozpočtu. V rozpočtu na rok 2014 byly také započítány peníze, které se měly firmě vyplácet až od roku 2017. V jiném případě zase rozpočet zahrnoval peníze pro investora, který o ně ani nepožádal.

Z takto sestavených rozpočtů se pak využil jen zlomek peněz. Z necelé jedné a půl miliardy korun Úřad práce ČR firmám vyplatil jen pětinu peněz. Polovinu zbylých peněz ministerstvo převedlo do nároků z nespotřebovaných výdajů, druhou polovinu použilo k jiným účelům, například na platy zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce. NKÚ dlouhodobě kritizuje nadhodnocování rozpočtů a vytváření skrytých rezerv převáděním neutracených peněz do nároků z nespotřebovaných výdajů. Ve svém Stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2014 NKÚ upozornil, že na začátku roku 2015 tyto nároky dosáhly téměř 155 miliard korun, podle vlády byla tato částka podobně vysoká i na začátku roku 2016.