V kontrolovaném období se MPSV nedařilo plnit dlouhodobé vize, cíle a opatření, které si resort pro sociální služby sám stanovil a které jsou popsány v Národní strategii rozvoje sociálních služeb 2016 až 2025. Nejpozději v roce 2017 mělo být splněno 17 opatření – jde například o zvýšení podpory neformálním pečovatelům, legislativní vymezení kvality sociálních služeb, stanovení odborné způsobilosti zaměstnanců v sociálních službách a další. V době kontroly se resortu nepodařilo 14 z nich dosáhnout.

Jedním z hlavních důvodů je to, že dosud nebyla přijata připravovaná novela zákona o sociálních službách, která měla nabýt účinnosti původně už v dubnu 2017. Novela měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, stabilizovat financování sociálních služeb a podobně.

V případě rozdělování dotací ze strany MPSV se ukázalo, že resort nezavázal kraje k tomu, aby nevyužité dotace vracely. Ty se v dalším roce staly součástí jejich rozpočtů, a MPSV tak nemohlo zkontrolovat, na co je příjemci ve skutečnosti použili. V součtu se jednalo o více než 90 milionů korun.

Kontroloři dále analyzovali poskytnuté dotace u čtyř vybraných druhů pobytových služeb. U dotací pro domovy pro seniory se rozdělené peníze v krajích na lůžko průměrně v roce 2017 pohybovaly od 57 tisíc korun do 106 tisíc korun; pro domovy pro osoby se zdravotním postižením pak od 89 tisíc do 256 tisíc korun. Dotace na lůžko v rámci chráněného bydlení byly v jednotlivých krajích v rozsahu od 66 tisíc korun do 205 tisíc korun. Výše dotace MPSV na lůžko ovlivňuje řada faktorů – například výše nákladů na správu a provoz objektů či rozličná struktura klientů.

Stále přetrvávajícím problémem je také nedostatek sociálních pracovníků. K řešení situace by mohl přispět zákon o sociálních pracovnících. Ani ten však dosud nebyl přijat.

V letech 2015 až 2017 rozdělilo MPSV mezi jednotlivé sociální služby ze svého rozpočtu 28 miliard korun. Celková výše dotací je dána zákonem, stejně jako výše podílu pro jednotlivé kraje. Celý proces dotačního řízení u MPSV má v praxi minimální vliv na to, kolik peněz kraje získají.

V České republice působí přibližně 2 000 poskytovatelů sociálních služeb, starajících se přibližně o 76 tisíc klientů. S ohledem především na stárnutí obyvatelstva budou nároky na financování sociálních služeb i jejich kvalitu do budoucna stále vyšší.