Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají – Úřad vlády a vybrané resorty1], tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí2]. Z kontroly vyplynulo, že stávající systém nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

Přestože výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru od roku 2010 celkově rostly, inovační výkonnost ČR klesala.3] V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů – problém známý už minimálně 15 let – což souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory. Při rozhodování o přidělení podpory pro danou instituci hrálo hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce – obvykle počet publikovaných článků. Kvalita institucí, jejich výsledků ani další faktory nebyly zdaleka tak podstatné. Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi. Výjimku představovala Akademie věd ČR, která při rozdělování podpory příjemcům hodnotila hlavně jejich kvalitu. Možnost takto postupovat měly i ostatní. Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum.

Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. Tato podpora se rozděluje pomocí tematicky zaměřených programů, které jsou důležité, aby byly peníze využity efektivně a směřovaly do oblastí, které je potřeba nejvíce posílit. Kontrola ale ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální. Na účelovou podporu se v roce 2016 rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun.

Poznámky:
1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství
2] Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova Univerzita v Brně, Akademie věd ČR a její vybrané ústavy a centra
3] European Innovation Scoreboard 2017 (ZDE)