Akce je součástí projektu, který ve stejnou dobu probíhá po celé Evropě už od roku 1966 a na území Národního parku Podyjí se provádí od roku 2005. Pozorování zásadně ovlivnily podmínky letošní teplé zimy, kdy byli ptáci rozptýleni a zdržovali se mimo tradiční lokality.

„Ptáků bylo na lokalitách, na kterých obvykle sčítáme, obecně málo, protože jsou rozptýleni na mnoha nezamrzlých nádržích a tocích po okolí. Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26. Překvapivě málo bylo i orlů mořských. Zatímco loni jsme jich zaznamenali rekordní počet, deset jedinců, letos jsme viděli jediný exemplář,“ říká Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické. Podle ní i tento jev souvisí právě s rozptylem jiných druhů ptáků, které orli následují jako potravu.

Rozmrzlá řeka byla příslibem dobrých podmínek pro pozorování skorců a ledňáčků, ale i těch nakonec ornitologové pozorovali méně než v předchozích letech. Při zvýšeném stavu vody, který při sčítání panoval, se totiž právě těmto druhům špatně loví. A taky se jistě rozptýlili na více stanovišť. „Nejvíce nás proto potěšilo pozorování morčáků velkých, napočítali jsme devět párů a tak velký počet jsme na území NP Podyjí ještě neměli,“ dodala ornitoložka. Jejich zvyšující se počet, je výsledkem pravidelného hnízdění morčáků v Podyjí, které je sledováno od roku 2019.

Z dalších zajímavostí ornitologové pozorovali i čtyři páry kachniček mandarínských, nepůvodních pestrých vodních ptáků z Asie, který v ČR začal hnízdit okolo roku 2011 v Brně na Svratce. I přestože malá populace tohoto ptáka zřejmě loni na Dyji nezahnízdila, zatím se zde stále drží. Podruhé v historii sčítání pak byla na území NP Podyjí pozorována slípka zelenonohá, která se ve větším počtu vyskytuje na řece pod Znojmem.