NP Šumava: Tajné závody v Luzenském údolí! Správa parku zesiluje dohled

29.07.2023 7:44 | Tisková zpráva

Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě.

NP Šumava: Tajné závody v Luzenském údolí! Správa parku zesiluje dohled
Foto: NP a CHKO Šumava
Popisek: NP a CHKO Šumava

„Nejen z dat a sledování našich zaměstnanců, ale také z veřejně dostupných dat mobilních sportovních aplikací vyplývá, že v oblasti centrální Šumavy, která patří do klidových území a nevedou zde turistické trasy, existuje relativně čilý turistický ruch,“ zmiňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

„Doslova vrcholem nerespektování zákonů je pak vypsaná sportovní výzva na jedné ze sportovních mobilních aplikací pro co nejrychlejší proběhnutí části Luzenského údolí, které se účastnily desítky lidí. Tito sportovci nám dali nejen jeden ze zásadních podnětů k současnému rozhodnutí zintenzivnit dohled strážců v tomto území, ale také poskytli údaje pro možné zahájení správního řízení pro porušení zákona o vstupu do klidových území,“ doplňuje Jan Dvořák.

Nejen Luzenské údolí, ale celé území Velké a Malé Mokrůvky, Špičníku, Blatného vrchu, Podroklaní, je domovem minimálně pro desítky jedinců tetřeva hlušce. V rámci celé šumavské populace tetřeva, která je jedinou životaschopnou ve střední a části západní Evropy, se tak jedná o zásadní území, ve kterém je nutné dodržovat omezení vstupu.

„Tetřev hlušec je velice citlivý na rušení v průběhu celého roku. Nejvíce pak v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí. Proto jsou některé části území národního parku Šumava v režimu tzv. klidových území, kam je vstup možný pouze po značených trasách,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava pro oblast ochrany přírody Martin Starý.

Citlivost tetřeva hlušce a především kritický stav jeho populace v Evropě, je i zásadní překážkou pro vyznačení turistické trasy z Březníku na hraniční přechod Modrý sloup skrze Luzenské údolí. Správa NP Šumava se snaží najít cestu, jak Luzenské údolí zpřístupnit. Navrhla kompenzační opatření, avšak loni v prosinci odvolací orgán řízení o schválení návrhu kompenzačních opatření předložených Správou NP Šumava zastavil.

„Při vedení správního řízení o stanovení podmínek záměru a kompenzačních opatření jsme shromáždili dostupné materiály vztahující se k předmětu ochrany přírody v dané lokalitě, k zatíženosti lokality legální i nelegální turistikou, k poškození a zásahům do biotopu, k rušení živočišných druhů, současně jsme obdrželi podněty od laické i odborné veřejnosti a dospěli jsme k závěru, že je nutné v dané lokalitě, na části území národního parku Šumava omezit vstup z důvodu ochrany přírody v souladu ustanovení § 64, Zákona č.114/1993 Sb., O ochraně přírody a krajiny v platném znění,“ vysvětluje vedoucí odboru státní správy Národního parku Šumava Martin Pazourek.

Ustanovení § 64 říká, že: Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi opatřením obecné povahy omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.

Omezit vstup na základě tohoto paragrafu je možné pomocí opatření obecné povahy po té, co státní správa věc projedná s představiteli dotčeného území a následně projedná veřejně.

„První krok, tedy projednání s obcí, na jejímž katastru k tomuto omezení dojde, už proběhl. Obce Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda, při zajištění prostupnosti území prostřednictvím stávajících značených turistických tras, s návrhem souhlasily. Nyní se k této věci může vyjádřit veřejnost,“ říká Martin Pazourek.

Omezení vstupu, které by mohlo platit již na podzim tohoto roku, se týká oblasti od Mokrůvek až po Ždánidla. Je to oblast, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les, kde už klidové území existuje. Toto území přesně kopíruje část navrženého klidového území, které Správa NP Šumava představila již v roce 2018. Celý návrh opatření obecné povahy o zákazu vstupu z důvodu ochrany přírody je zveřejněn mimo jiné na úřední desce oficiálních internetových stránek Správy NP Šumava: www.npsumava.cz

„Na základě nerespektování pravidel některých návštěvníků, zjištěných faktů a konstatování našeho nadřízeného orgánu o nedostatečné ochraně tetřeva hlušce, jsme se rozhodli zvýšit dohled našich strážců v této oblasti. Dohlížejí zde na dodržování pravidel prakticky nepřetržitě. Zároveň všechny mohu ubezpečit, že projednávané omezení vstupu se v žádném případě nedotkne žádné existující turistické stezky,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Správa železnic: Rekordní investice umožní další rozvoj, začne výstavba rychlotratí

7:23 Správa železnic: Rekordní investice umožní další rozvoj, začne výstavba rychlotratí

Správa železnic bude mít v příštím roce na obnovu tratí a stanic k dispozici 62,7 miliardy korun. To…