Ve skutečnosti se nenašla samotná malba – stejně jako u portrétů rodičů se dochovala jen černobílá fotografie obrazu. Nečekaně byla uschována v rámečku pod sklem za jinou pozdější fotografií Susanne. Oba snímky měla ve svém bytě paní Marie Straková, dcera vrchního zahradníka rodiny Stiassni pana Antonína Frömla a někdejší kamarádka malé Zuzanky.

Jde o významný nález, který dokládá, že trojice portrétů vznikala postupně a ač obrazy nebyly určeny pro prezentaci na jednom místě, rodině záleželo na tom, aby všichni členové byli zpodobněni rukou stejného malíře.

Spolek přátel vily Stiassni plánuje, že nechá vyrobit kopii původního obrazu. Ten by se měl v červnu 2017 při příležitosti narozenin Susanne Stiassni symbolicky vrátit do rodinného domu. Půjde již o druhou mecenášskou akci spolku vůči památkářům, kteří vilu spravují. Spolek v loňském roce financoval výrobu kopií portrétů Alfreda a Hermine.

Alfred s Hermine měli svatbu v roce 1909, o deset let později se nechali portrétovat v ateliéru původem polského malíře Henryka Rauchingera ve Vídni. Trvalo dalších deset let, než byly portréty přesunuty do vily Stiassni, která byla tehdy čerstvě postavena. Nově nalezený portrét Susanne Stiassni vznikl někdy v letech 1931-33, holčička na něm je ve věku mezi osmi a deseti lety. Podle podoby není pochyb o tom, že jde o Susanne. Je také nanejvýš pravděpodobné, že obraz vnikl ve stejném ateliéru, byť malíř v té době dosáhl věku okolo 74 let.