Výstava je jedním z výstupů projektu Valdštejnové – lvi ve službách císařů, který je součástí dlouhodobého cyklu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Záštitu nad výstavou převzal senátor Tomáš Czernin. Výstava bude přístupna do 17. srpna 2020.

Národní památkový ústav od července do října 2020 představí na půdě Senátu Parlamentu České republiky celkem dvě výstavy – venkovní výstavu ve Valdštejnské zahradě (4. 7. – 17. 8. 2020) a interiérovou výstavu v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce (20. 8. – 11. 10. 2020). Obě výstavy se zaměří na příslušníky rodu Valdštejnů, každá z jiného pohledu. Výstava ve Valdštejnské zahradě přiblíží například vévodu Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, který se proslavil nejen jako vynikají vojevůdce a generalissimus císařské armády, ale byl zároveň významným stavitelem mnoha staveb jak soukromých, tak církevních. Jednou z jeho nejznámějších staveb je Valdštejnský palác v Praze.

Dalším z řady Valdštejnů představených na výstavě je Maxmilián z Valdštejna, císařský generál a univerzální dědic vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, dále František Augustin z Valdštejna, který ve své době patřil na císařském dvoře císaře Leopolda I. mezi přední znalce, podporovatele a organizátora italských operních představení. Výstava představí i Karla Ferdinanda z Valdštejna, významného diplomata ve službách císaře Leopolda I., který jménem císaře zajistil vojenskou podporu polského krále Jana III. Sobieského ve válce s Tureckem, která byla završena v roce 1683 porážkou Turků u Vídně.

Někteří z Valdštejnů se kromě vojenství a diplomacie věnovali církevní dráze. Nejvýznamnějšího postavení v církevní hierarchii dosáhl Jan Bedřich z Valdštejna, který se stal pražským arcibiskupem. Na 11 venkovních panelech jsou připomenuti i další významní představitelé z rodu Valdštejnů, kteří se nezapomenutelně zapsali do české historie. Výstava v Mytologické chodbě naproti tomu představí neobjevené členy rodu. Návštěvníci se mohou těšit i na předměty z depozitářů valdštejnských zámků, které dosud nebyly vystaveny.

Valdštejnové patří k nejstarším šlechtickým rodům na území Čech. Své jméno odvozují od hradu Valdštejn u Turnova, který v druhé polovině 13. století založil některý člen starobylého rodu Markvarticů užívající erbovní znamení lva či lvice. Větvení rodu Valdštejnů a s tím spojené drobení majetku dlouho bránilo vzestupu rodiny mezi vyšší šlechtu. „Od 16. století se postupně některým příslušníkům rodu dařilo prosadit se ve službách císařů a zaujmout významné zemské úřady i pozice v armádě. Mezi širokou veřejností je dobře znám císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna, v jehož době došlo k povýšení katolických Valdštejnů do hraběcího stavu. Jeho vzdálený strýc a poručník Adam mladší z Valdštejna, od roku 1627 nejvyšší purkrabí Českého království, sice neshromáždil tak rozsáhlý pozemkový majetek, ale podařilo se mu ho udržet pro své potomky i po Albrechtově pádu roku 1634,“ uvádí kastelán státního zámku Benešov nad Ploučnicí, historik a autor zahajované výstavy ve Valdštejnské zahradě PhDr. Zdeněk Henig.