1. kaple Narození sv. Jana Křtitele – Kamýk u Litoměřic, okres Litoměřice
Poutní kaple Narození sv. Jana Křtitele se nachází necelý kilometr SV od Kamýku u Litoměřic pod kopcem Plešivec. V roce 1660 nechala kapli vystavět Sylvie Kateřina, vdova po jednom z tehdy nejbohatších českých šlechticů Heřmanu Černínovi. Ta si za své vdovské sídlo vybrala lovosický zámek, který má s kaplí některé shodné stavební rysy. Ke kapli byly pořádány časté poutě právě z Lovosic, a to až do roku 1938.
Uvnitř kaple se nachází oltář, který pochází zřejmě z obnovy kaple z roku 1777. Současný hlavní oltářní obraz je zcela nový, z 90. let 20. století, ale i menší oválný obraz Madony na štítu retáblu nebude starší než z počátku 20. století. Venkovní kazatelna nesla čtyři reliéfní znaky renesančních a barokních tvarů s letopočty 1660 a 1777. V druhé polovině 20. století ovšem kaple zpustla a venkovní kazatelna byla zničena (z té zůstala jen část pískovcového sloupku, který ji původně podpíral). Kapli se podařilo obnovit až před začátkem 21. století.

2. kostel Povýšení svatého Kříže – Peruc, Radonice nad Ohří, okres Louny
Kostel Povýšení svatého Kříže je novogotickou stavbou pocházející z let 1905 až 1907 a realizovanou lounským architektem a stavitelem a citolibským rodákem Františkem Davidem (1853-1923), který působil v kanceláři Josefa Mockera a pracoval mimo jiné na Chrámu sv. Víta v Praze.
Kostel se nachází v jádru obce v místě původního středověkého kostela, který byl postupně přestavován a na sklonku 19. století se nacházel v havarijním stavu, takže byl roku 1904 stržen. Základní kámen nové stavby byl požehnán 16. října 1906. Podobu interiérů, výmalby a mobiliáře navrhl profesor UMPRUM v Praze Jan Kastner (1860–1923). Výmalbu chrámu provedl pražský malíř František Wenich. Náklady na stavbu kostela nesla v celém rozsahu Královská kanonie Premonstrátů Strahov a roku 1907 byl kostel slavnostně vysvěcen. V současnosti je chrám propůjčen do užívání Československé církve husitské.

3. kostel sv. Kateřiny – Kněžice, okres Louny
Kostel sv. Kateřiny v Kněžicích je nejstarší stojící stavbou obce, jeho presbytář je středověkého stáří vystavěný nejpozději roku 1392. Barokní úprava kostela proběhla v roce 1681 a jejím autorem byl Domenice Rigoniho z Chyš. V roce 1769 byla vystavěna pro nové varhany západní kruchta libčickým truhlářem Antonem Hubertem. Bohužel ve druhé polovině 20. století prodělal kostel výrazně degradující úpravy, které zejména jeho výrazové prostředky značně setřely, což byl patrně v minulosti důvod k jeho opomíjení. O jeho někdejší kvalitě však vypovídají zachované jednotlivé kusy hodnotného vybavení, jako je socha sv. Judy Tadeáše, kamenný náhrobník z počátku 17. století a renesanční kamenná křtitelnice z roku 1585 (obojí je movitou kulturní památkou). Ohradní zeď je pak spojujícím prvkem celého areálu bývalého hřbitova, která do svého organizmu zahrnula i do té doby samostatně stojící zvonici, která je kulturní památkou.

4. náhrobek rodiny Holfeld - Starý Jiříkov, okres Děčín
Náhrobek rodiny Holfeld se nachází na bývalém hřbitově kostela sv. Jiří ve Starém Jiříkově. Investorem náhrobku byl Franz Anton Holfeld, člen významné tkalcovské jiříkovské rodiny, který jej nechal zhotovit pro svou rodinu okolo poloviny 19. století. Nápisové desky dokládají, že je zde pohřben on spolu se svou manželkou a také jejich 6 dětí.
Náhrobek včetně sochařské výzdoby tvoří přiklad hodnotného sepulkrálního umění severních Čech ze začátku druhé poloviny 19. století. Součásti náhrobku je socha alegorie Víry, kterou vytvořil dosud málo známý krásnolipský sochař Leopolda Zimmera, tvořící v duchu neoklasicismu.