Prolomení této magické hranice je výsledkem přetrvávajícího zájmu návštěvníků o klasické prohlídky interiérů s průvodcem i rostoucího zájmu o speciální – kulturní, zážitkové a vzdělávacích – akce, kterých správci památek připravují rok od roku více. S nadějí však kasteláni vyhlížejí i nadcházející sezonu, Lucemburský rok 2016, v němž oslaví 700. výročí narození císaře a krále Karla IV., připomenou historii jeho rodu i každodenní život a kulturu jejich doby.

Od 1. ledna do 31. prosince loňského roku přišlo na památky ve správě Národního památkového ústavu 5 087 tisíc návštěvníků. Je to o 200 tisíc lidí více než v roce 2014, který byl dosud rekordní.

Nejvíce zájemců nalákal hrad a zámek Český Krumlov, jenž přivítal více než 401 tisíc lidí. Na paty mu šlape zámek Lednice, který vidělo 386 tisíc lidí; přičteme-li však návštěvníky Janova hradu, o který správu zámku Lednice také pečuje, je to téměř 406 tisíc. Třetím nejnavštěvovanějším objektem je již tradičně státní zámek Hluboká s 273 tisíci příchozími a do první pětice se vejdou ještě hrad Karlštejn, jejž navštívilo 214 tisíc zájemců, a komplex zámku a zahrad v Kroměříži se 193 tisíci návštěvníky.

Návštěvnickým hitem se stal hospitál Kuks, který prošel náročnou stavební obnovou díky projektu Kuks – Granátové jablko. Od konce března do prosince 2015 jej stihlo navštívit 139 tisíc osob, zatímco v letech před opravou tam ročně zamířilo průměrně 30 až 40 tisíc návštěvníků. V návštěvnickém žebříčku NPÚ se umístil velmi těsně za zámkem Konopiště – na sedmé příčce.

Zimní provoz

Leden a únor jsou již tradičně nejklidnější částí roku, kdy si zaměstnanci správ památkových objektů – kteří v sezoně pracují na maximum – mohou vybrat zaslouženou dovolenou a užít si volné víkendy. Přesto jsou místa, která mají otevřeno i v zimě. Každý den je možné navštívit zámek Sychrov nebo Květnou zahradu v Kroměříži, denně kromě pondělí si lidé mohou prohlédnout hrad Rožmberk, hradní muzeum v Českém Krumlově nebo Betlém Hlinsko, součást Souboru lidových staveb Vysočina. Další dny nebo o víkendech otvírají zámky Hluboká nad Vltavou, Mníšek pod Brdy a Valeč, hrady Karlštejn, Křivoklát a Nové Hrady, ale také vila Stiassni v Brně. Tam, kde to umožňují klimatické nebo technické podmínky, otevřou památky své brány na objednání. Přesnou otevírací dobu a možnosti je možné si ověřit na webových stránkách NPÚ (ZDE) nebo na stránkách jednotlivých památkových objektů.

Některé památky organizují i v zimě akce, jimiž připomínají tradiční obyčeje našich předků. V sobotu 23. ledna se tak uskuteční 6. zámecký masopust na zámku Sychrov, kde masopustní průvod doplní zabíjačka a sladkosti z kynutého těsta, které k tomuto období neodmyslitelně patří (informace ZDE). O týden později, v sobotu 30. ledna, připravují masopust s obchůzkou na Veselém Kopci (webové stránky ZDE).

Lucemburský rok

Velká očekávání mají kasteláni Národního památkového ústavu i od nastávající sezony, v jejímž centru bude 700. výročí narození českého krále a císaře Karla IV. Tuto slavnou událost připomene v prvé řadě hrad Karlštejn, který bude zároveň hlavním sídlem projektu Po stopách šlechtických rodů – s přídomkem Lucemburský rok. Další státní památky připomenou nejen Karlovo narození (především hrad Velhartice) a osobnost (např. klášter Kladruby speciálními prohlídkami věnovanými zájmům a životním láskám Karla IV. – cestám po Evropě, vzdělání, vojenství, umění, stavitelství, diplomacii, víře a ženám), ale i další členy lucemburského rodu (např. hrad Veveří, jenž byl rezidencí moravských členů dynastie), středověké vojenské umění (hrad Točník výstavou Bellifortis – ten, kdo je silný ve válce), umění (hrad Křivoklát výstavou a audiovizuální expozicí Bible Václava IV.), architekturu i každodenní život na hradě a v podhradí (Bouzovský mumraj aneb Markraběte Jošta turnaj nebo Točník, oživený hrad). Vyvrcholením Lucemburského roku bude Hradozámecká noc, velkolepá oslava konce léta na Karlštejně i na desítkách dalších památek, která proběhne v sobotu 27. srpna.