Tapiserie s biblickým námětem Šalamounův soud (Bible, Starý zákon, První kniha královská, kapitola 3., verše: 16-28). Na tapiserii je zachycena biblická scéna Šalamounova soudu nad ženami-prostitutkami, které se přou o to, které z nich patří živé dítě (v příběhu jedna z nich své dítě zalehla). Šalamoun bývá uváděn jako příklad spravedlivého starozákonního vladaře nadaného „Boží moudrostí“. Rozpor v jejich výpovědích vyřešil tak, že poručil, aby bylo dítko rozetnuto ve dví a každá z domnělých matek dostala polovinu. Zatímco první z nich s krutým verdiktem souhlasila, druhá se jej ihned snažila odvrátit slovy: “Dovol, můj pane, dejte to živé novorozeně jí, jen je neusmrcujte!“ Šalamoun z toho usoudil, že tato žena je pravou matkou a následně jí přiřkl živé novorozeně. Odsud také pochází úsloví o „Šalamounském řešení“ nějaké situace nebo záležitosti.

Scéna se odehrává na stupních před královským trůnem, na němž sedí Šalamoun. Za královským trůnem se nachází sloupoví, které je obtočeno drapérií. Šalamoun sedí na trůně, který má područky tvořené dvěma lvími hlavami na každé straně. Na hlavě má korunu, v pravé ruce žezlo a na sobě roucho s hermelínovým límcem. Šalamoun dává rukou pokyn vojákovi, který stojí na stupni před ním a v ruce drží dítě, které se chystá na králův rozkaz rozetnout ve dví. Po stranách trůnu, pod stupni, stojí na každé straně muž s vousem. Před vojákem na zemi leží na roušce mrtvé dítě a u něho klečí žena v dlouhých šatech, s rouškou na hlavě. Žena má natažené ruce směrem k mrtvému dítěti na schůdcích a pohledem sleduje vojáka s mečem. Vedle vojáka stojí druhá žena, která konání přihlíží s nataženýma rukama, ve kterých drží roušku. Pozadí scény tvoří pohled na palác v zahradě. Výjev ze Šalamounova soudu je ze tří stran zarámován rostlinnou bordurou, do které jsou zakomponovány předměty související s motivem soudu, například váhy. V pravém horním rohu se nachází kartuše s korunkou.

Tapisérie o rozměrech 260x340 cm byla vytvořena ve Francii kolem roku 1700.