Bohatství uchovávané v zámeckých knihovnách spravovaných NPÚ a Národním muzeem zůstávalo dosud skryto domácí i světové badatelské veřejnosti. Publikace Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky tak dává poprvé možnost nahlédnout do fondů, které ročně statisíce návštěvníků vnímají jen skrze jejich zdobené hřbety – jako součást prohlídkových tras hradů a zámků. Zčásti jsou i skryty v depozitářích a povědomí o jejich existenci je výsadou úzkého okruhu odborníků.

„Zámecké knihovny ve správě NPÚ a NM představují zcela unikátní fenomén čítající více než 1,7 milionu svazků rukopisů, knih, periodik a dalších sbírek neknižní povahy,“ uvádí Pavel Hájek z českobudějovického pracoviště NPÚ a dodává: „Sbírky obsahují díla od raného středověku až do roku 1948 a jsou dokladem nejen stavu poznání v jednotlivých vědních oborech, ale i odrazem kulturnosti, společenského postavení, individuálních zájmů a podnikatelských aktivit aristokratických rodů a jejich jednotlivých členů.“

V tomto rozsáhlém souboru historických knihovních fondů zaujímají tisky 16. století velmi významné postavení. Období renesance, do kterého tisová produkce 16. století spadá, bylo v mnoha směrech zlomové. Vznik a rozvoj soukromých knihoven byl přímým důsledkem společenských, politických a hospodářských proměn na přelomu 15. a 16. století a bouřlivého šíření knižní produkce po geniálním Gutenbergově vynálezu tiskařských liter. Dochované knihy dokládají prudký nástup a šíření humanistických myšlenek, touhu po poznání světa, čerpání inspirace a poznání v dílech antických autorů, filozofů, matematiků, historiků a básníků, ukazují též na proměnu v náboženském vnímání i na snahu po kodifikaci právního stavu věcí veřejných. „Tisky 16. století přinášejí výsledky bádání na poli matematiky, astronomie a astrologie, lékařství, botaniky, těžby a zpracování kovů a dalších okruhů lidského poznání,“ upřesňuje Hájek. Vedle myšlenkového obsahu jsou tisky 16. století mimořádnou ukázkou rozvoje a šíření tiskařského umění, postupného opouštění vzorů čerpajících ze středověkých rukopisů a nástupu moderní tištěné knihy, jejíž základní principy zůstaly v platnosti dodnes.

Neméně zajímavou součástí tisků 16. století jsou četné provenienční znaky (ex libris, supralibros a další vlastnické značky), vypovídající o vlastnických proměnách. V některých případech provenienční znaky velmi zajímavým způsobem vypovídají i o okolnostech nákupu, vyjadřují osobní názor na čtenou knihu a charakterizují i osobnost čtenáře. „Krásnou ukázkou jsou např. vpisky Jana Oldřicha z Eggenbergu v knihách, které jsou dnes součástí zámecké knihovny v Českém Krumlově. Zaznamenávají nejen kdy a kde byla kniha koupena, ale i výroky a citáty, kterými vlastník vyjadřoval svůj názor na knihu či jakým způsobem obsah knihy působil na jeho nitro“ dodává Hájek.

V tiscích 16. století se setkáme s vlastnickými přípisy příslušníků významných aristokratických rodů (např. Schwarzenbergové, Metternichové, Valdštejnové, Clam-Gallasové, Fürstenbergové), drobné šlechty, měšťanských rodů, vědců, obchodníků, úředníků a církevních institucí. Plejáda neznámých jmen pak vytváří prostor pro další bádání a podněcuje fantazii.

Publikace Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky zachycuje 8248 titulů knih v 9 jazycích, které byly vytištěny v 15 zemích a pocházejí ze 127 zámeckých knihoven. Některé fondy jsou zastoupeny jen několika svazky, jiné však představují rozsáhlé soubory čítající několik set titulů (např. hradní knihovna Křivoklátu, zámecké knihovny v Mnichově Hradišti, v Českém Krumlově, na Kynžvartu, v Mikulově apod.). Jsou mezi nimi i skutečné unikáty, které nebyly dosud podchyceny v žádné z uznávaných evropských národních retrospektivních bibliografií typu VD 16, EDIT16 apod.

Kniha vznikala v letech 2012–2015 jako jeden z hlavních výsledků stejnojmenného projektu NAKI vypisovaného Ministerstvem kultury České republiky. Na jejím vzniku se podílelo devatenáct předních odborníků z Národního památkového ústavu, Národního muzea, Památníku národního písemnictví, Národní knihovny a Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Výsledné dílo je základním pramenem pro další studium tiskové produkce 16. století a důležitým srovnávacím materiálem pro odborné zpracování dalších fondů z tohoto období. Kniha je proto určena nejen světové odborné veřejnosti a institucím, ale všem vlastníkům historických knihovních fondů a zájemcům o knižní kulturu období renesance. Význam knihy je bezesporu nadnárodní, Národní památkový ústav a Národní muzeum se tímto dílem zařadily po bok nejvýznamnějších světových institucí, spravujících historické knihovní fondy.

Tři obsáhlé svazky lze zakoupit v knihkupectví Kosmas za doporučenou prodejní cenu1800 Kč a za zvýhodněnou cenu při osobním odběru v galerii NPÚ, ÚOP na Senovážném náměstí 6 v Českých Budějovicích.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Jihočeském kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a vydává řadu publikací, provádí archeologické průzkumy, provozuje galerii na Senovážném nám. 6. Více na www.npu-cb.eu.