Práce na revitalizaci zámeckého parku vypukly naplno již v závěru loňského roku úpravou povrchů cest, kterým předcházely jiné akutní práce, jako např. čištění ucpaného původního příkopu, dnes soužícího jako městská kanalizace, či pravidelný úklid parku od spadaného listí. „Nejprve jsme začali s odstraněním asfaltového povrchu a vytvořením asfaltové drtě, načež pokračujeme s demolicí litého betonu, místy s armaturou, který někde dosahuje tloušťky přes 30 cm“, vyjmenovává kastelán zámku Třeboň Vít Pávek. Z parku tak zmizely nepůvodní vyasfaltované cesty, nyní se intenzivně pracuje na přípravě podložních vrstev nových cest, dozdívce kamenných obrubníků a pokládce nového povrchu. Ten bude tvořen z několika vrstev kameniva a recyklovaného podložního materiálu původních cest, což napomůže snadnějšímu vsakování dešťové vody. „Nové podloží umožní, aby se voda při deštích samovolně přelévala mezi jednotlivými loukami parku. Doposud byla nepropustností cest zadržována v trávnících a způsobovala uhnívání některých zvláště choulostivých stromů, zvláště s ohledem na lokalitu, kdy se park nachází pod úrovní rybníka Svět. Před dvěma lety pokácený buk u altánu je toho bohužel důkazem a není jediný“, doplňuje kastelán Pávek.

Kromě asfaltových cest z parku také zmizely nevzhledné zabetonované lavičky. Nahradí je nové s historizujícím vzhledem. „Naštěstí se v depozitářích Národního památkového ústavu dochoval původní zahradní mobiliář hradů a zámků, u kteréhož se chceme inspirovat pro výrobu nových laviček, které s kulisou renesančních a barokních paláců či gotického opevnění, dodají parku patřičné kouzlo“, dodává kastelán Pávek.

Bude-li přát počasí, návštěvníci se po nových cestách projdou začátkem června 2020.

Díky zápisu Třeboně na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO budou práce na obnově zámeckého parku pokračovat i v následujících. „Na dalších etapách možné rekonstrukce již nyní spolupracujeme např. s manželi Krejčiříkovými, kteří se historickým parkům a zahradám věnují de facto v evropském měřítku. Vše se bude realizovat s ohledem na postupnou rekonstrukci zahradního reprezentativního traktu zámku, který byl po dlouhá desetiletí veřejnosti nepřístupný z důvodu sídla Státního oblastního archivu v Třeboni, jenž se stěhuje do přilehlého bývalého kláštera“, informuje kastelán Pávek.

Náklady na revitalizaci parku dosáhnou celkové částky 4 995 124,72 Kč, z toho je 95% (4 745 368,48 Kč) financováno ze strukturálních fondů (ERDF) a 5% (249 756,24Kč) ze státního rozpočtu (národní veřejné zdroje) Ministerstava kultury České republiky.

Projekt r.č.: CZ.06.4.59/0.0/0.0/16_073/0007341 je realizován prostřednictvím operačního programu: Integrovaný regionální operační program pro období 2014-2020 (IROP), prioritní osa: 4. Komunitně vedený místní rozvoj, specifický cíl: 4.1 "Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu". Výzva nositele SCLLD: 1. výzva MAS Třeboňsko o.p.s. - IROP-Kulturní dědictví.

Partnery projektu jsou Český nadační fond pro vydru a Gymnázium Třeboň.

Předchůdkyní třeboňského zámeckého parku byla zahrada, která vznikla na místě podmáčené louky za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století. Do podoby anglického krajinářského parku byla proměněna v roce 1804, kdy byly vysázeny velké kolekce stromů a dalších dřevin. Za vlády Jana Adolfa Schwarzenberga II. park obohatily exotické rostliny, květinový parter a bazének s vodotryskem. Široké veřejnosti byl park zpřístupněn až po roce 1945.