Čtvrtstoletí napoleonských válek vyčerpalo celou Evropu a natvrvalo proměnilo její podobu. Kancléř Metternich bytostně nesnášel válečné útrapy a jako obratný politik vždy upřednostňoval diplomatické řešení sporu. Je považován za muže, který porazil Napoleona, ne na bitevním, ale na diplomatickém poli. Kníže Metternich vedl Vídeňský kongres, který se zabýval uspořádáním Evropy po porážce Napoleona. Právě on stál u zrodu moderní diplomacie. Prosadil princip prvotního řešení konfliktu diplomatickou cestou. Vytvořil systém rovnováhy a odpovědnosti mocenských sil na evropském kontinentu. Organizoval pravidelné setkávání mocností formou mírových kongresů.

Kancléř Metternich byl mistrem zákulisní politiky. Pro tento účel si nechal velkoryse vystavět luxusní rezidenci ze starého rodového zámku Kynžvart. Zde trávil každé léto obklopen diplomaty významných evropských panovnických dvorů a diskutoval s nimi o možných scénářích vývoje. Právě zde byl v roce 1840 vytvořen návrh vzniku mezinárodní organizace evropských států, který nápadně připomíná o 100 let mladší zakladatelský dokument Severoatlantické aliance.

Z doslova nabitého programu v tomto roce vybíráme největší lákadla: na začátku hlavní návštěvnické sezóny v sobotu 5. května zazní ve velkém sále koncert pěveckých sborů CANTILO V.I.P a Jen Tak. O týden později, 12. května, oslavíme Narozeniny knížete pána. V tento den vystoupí skupina Exulis s divadelně šermířským vystoupením, uvidíme ukázky dobových empírových tanců a shlédneme hru Comedia Capa y espada neboli Komedii kordu a pláště.

V květnu proběhne ve spolupráci se Západočeskou univerzitou workshop Evropa 19. století: Ve spárech nebo v péči knížete Metternicha? Naučně populární formou bude přiblížena doba 1. poloviny 19. století, osobnost a dílo knížete Metternicha. Při této příležitosti zazní přednášky i od dvou současných nejpřednějších expertů na toto téma: prof. Wolframa Siemanna z Německa a doc. Miroslava Šedivého z České republiky.

V červnu se můžeme těšit na výstavu Císař | církev | rodina. Tajemství úspěchu rodu Metternichů. Cílem je ukázat nejen na starobylost rodu Metternichů, ale i na příčiny, které vedly k vzestupu rodu do nejvyšších pater společnosti. Jen málo evropských šlechtických rodů má v portfoliu tři arcibiskupy a kurfiřty. Vedle rodových souvislostí se výstava zabývá nejvýznamnějšími diplomatickými úspěchy a svébytným tématem jsou diplomatické dary. Některé z nich budou moci návštěvníci obdivovat.

V červnu týden po tradičním zámeckém jarmarku se uskuteční výjimečná akce Kurzy etikety a umění diplomacie. Současně se touto akcí hlásíme k tzv. osmičkovým výročím – konkrétně ke vzniku republiky v roce 1918. Vznik Československé republiky znamenal velkou výměnu elit na všech úrovních. Do úřadů a na různé posty se dostali lidé, kteří neměli žádné nebo malé zkušenosti s formálním protokolem. Pravidla bývala velmi složitá a úloha protokoláře velmi ceněná. Prvním hradním ceremoniářem prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka byl velký znalec etikety Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Kynžvartský exkluzivní kurz etikety povede Ladislav Špaček, bývalý hradní mluvčí prezindenta Václava Havla.

V červenci se mohou návštěvníci těšit na zábavné noční kostýmované prohlídky. Letos na téma Kynžvart středem Evropy. Připomeneme si polozapomenuté Kynžvartské setkání diplomatů v roce 1840, jehož cílem byl pokus o uspořádání druhého Vídeňského kongresu pod taktovkou knížete Metternicha. Dramatického ztvárnění se zhostí Elements z Plzně.

Vrcholem léta bude Hradozámecká noc na Kynžvartu. Jedná se o jednu z nejprestižnějších celorepublikových akcí na hradech a zámcích v roce. Akce se tradičně účastní kolem 100 nejvýznamnějších památek z celé České republiky. Pořadatelem je Národní památkový ústav, partnerem je Ministerstvo kultury a hlavním mediálním partnerem Česká televize a Český rozhlas Dvojka. Ze souboru přihlášených objektů je vždy vybrán jeden, který je vlajkovou lodí a hlavní tváří všech památek. V roce 2018 je hlavním objektem zámek Kynžvart!

Z akcí, které souvisí s tématem diplomacie, je třeba ještě zmínit dvě: zářijový program Metternichova diplomacie v praxi: Jean, pošli posly!… anebo pošťáka? na téma diplomatická pošta, diplomatické listiny, tajná písma a šifry. Během programu budou vystaveny vybrané vzácné rukopisy.

Projekt Česká šlechta v evropské diplomacii má i zahraniční přesah. K evropskému zahájení projektu dojde v Bruselu a v průběhu roku se budou konat některé akce v zahraničí. Zámek Kynžvart se stal garantem odborného kolokvia ve Vídni. Cílem akce je připomenout osobnost knížete a rakouského kancléře Metternicha v místě jeho působení. Správa zámku si klade za svůj dlouhodobý cíl zlepšit neopodstatněné negativní vnímání kancléře Metternicha v české společnosti.

Zámek Kynžvart vedle historie a vzácných sbírek je výjimečný přírodně krajinářským parkem. Jeho hlavní podobu mu vtiskl dvorní zahradník císaře Františka I. Johann Riedl von Leuenstern. Prezentace tohoto díla zahradního umění je jednou z priorit správy zámku. Již podruhé se zapojujeme do celostátní akce Den otevřených zahrad 9.- 10. června. V neděli 10. června je pro zvídavé návštěvníky připravena půldenní poznávací túra pod vedením známého odborníka Jaroslava Michálka ze Sokolovského muzea. Tento průvodce seznámí návštěvníky s nejvzácnějšími dřevinami parku, s jeho velikány i raritami. Doktor Michálek zná kynžvartský park jako nikdo jiný – již několik desítek let pravidelně oměřuje, dokumentuje a vyhodnocuje stromy. Na začátku července se již po třetí ujme speciálních prohlídek parku specialistka na historické parky Lenka Křesadlová z Metodického centra zahradního umění v Kroměříži.

Kynžvartský zámecký park je celoročně přístupný veřejnosti zdarma. Kdo se však chce dozvědět něco více o jeho vzniku, tvůrcích a současné péči, může využít výběrový okruh Pod korunami stromů. V měsících červenci a srpnu budou vypisovány termíny prohlídek každý provozní den. Prohlídku pro skupiny si je možné zajistit na základě předchozí objednávky.

Poslední akcí sezóny bude opět adventní koncert ve Velkém sále zámku pod vánočně ozdobeným stromečkem.

Velkou radost přinesl závěr roku 2017. Kynžvartská dagerrotypie prošla úspěšnou nominací a byla zapsána do registru Paměť světa UNESCO. Zámek Kynžvart přináší do Karlovarského kraje první památku s mezinárodním statutem Unesco! Dne 5. dubna bude probíhat na půdě Ministerstva kultury ČR národní ceremoniál, kdy zástupci organizace UNESCO předají České republice certifikát o zápisu. Kynžvartská daguerrotypie je zjednodušeně řečeno unikátním dokladem předchůdkyně fotografie. Dnes je zapůjčena do expozice Národního technického muzea. V horizontu dvou let se plánuje vytvoření tematické expozice na zámku Kynžvart a návrat daguerrotypie.

Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Dobrotivého. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. - 9. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka tzv. Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.