Běh pro Paměť národa se běží již počtvrté. Počet měst je letos oproti loňskému roku dvojnásobný a jen na osmý běh v pořadí v pražské Oboře Hvězda se konal 18. května. V tento den se rovněž běželo v Plzni, kde byl start a cíl na Ranči Šídlovák, přičemž trasa v lesích vedla kolem Boleveckých rybníků. Běžci se ovšem postavili na start i v Brně, Hradci Králové, Třebíči a Uherském Hradišti. Již 11. května se stejná akce konala v Ústí nad Labem, Olomouci, Ostravě a Českých Budějovicích.
„Je nutné si neustále připomínat víceméně nešťastná výročí, která se v minulosti spíše slavila, přičemž negativně poznamenala mnoho lidských osudů. Paměť má být vždy živá, obzvláště paměť národa, proto se snažíme zdokumentovat vše, co se dá a hlavně dokud pamětníci žijí. Jedině oni nám mohou říct, jak to tehdy bylo. Proto se ptáme, a proto vše dokumentujeme pro současnou a příští generace,“ dá se parafrázovat uvedené odůvodnění žádosti o grant u Nadace ČEZ.
Tu si podala obecně prospěšná společnost Post Bellum, která se od roku 2001 věnuje natáčení rozhovorů s pamětníky, svědky důležitých událostí novodobých dějin. V archivu Paměti národa je tak uloženo více než 7 000 pamětníků, kteří prožili dramatické momenty ve 20. století. Natočena jsou vyprávění válečných veteránů, lidí, kteří přežili holocaust, odbojářů, politických vězňů, disidentů, ale i druhé strany, tedy představitelů moci – agentů StB či KGB, politických funkcionářů. Všechny příběhy mají jedno společné, varují před totalitními režimy a připomínají, jak hrozné je žít v době nesvobody ve všech oblastech života. Řada příběhů má i knižní podobu, případně se lze s nimi seznámit prostřednictvím výstav a rozhlasových či televizních dokumentů. Přístupné jsou i na internetu v archivu Paměti národa.
„V tomto případě opravdu nebylo, jak se říká, co řešit. I my jsme si dobře vědomi, že bez paměti národa se žít nedá. Zvláště má-li takovou pohnutou minulost jako ten náš, poznamenaný hlavně následnými vývoji po rocích 1938,1948 a 1968. O mnoha věcech se člověk dozvěděl pravdu, jak to ve skutečnosti bylo, až po listopadu ´89. Je proto jen dobře, že se obecně prospěšná společnost Post Bellum věnuje takové záslužné věci, jako je zdokumentování - krásně řečeno - paměti pamětníků. Současná mladá generace a hlavně ty příští by jejich příběhy určitě měly znát. Že cesta k demokracii nebo jejímu znovunabytí není vůbec jednoduchá a plná lidských tragédií,“ poznamenala Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ.
Běh pro Paměť národa bylo možné na každém místě absolvovat v kategoriích 5 a 10 km, dále ve štafetě. Její délka a počet běžců byla různá. (Například v Oboře Hvězda to bylo 4x 2,5 km a Plzni 5x 1 km.) Případně symbolicky chůzí či během po jednokilometrové trase. Bylo tak pamatováno i na seniory a rodiny s dětmi. Startovné přitom bylo darem běžců pro neziskovou organizaci Post Bellum, o. p. s, na podporu dalšího natáčení příběhů pamětníků pro sbírku Paměť národa.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva