Už 52 % Ukrajinců chce končit válku. A USA nevěří

20.11.2024 7:43 | Zprávy

Gallup, americká nadnárodní analytická a poradenská společnost, se sídlem ve Washingtonu, položila na stůl nový průzkum. Průzkum, který ukázal, že asi polovina Ukrajinců, konkrétně 52 procent, si přeje zahájit jednání a co nejrychlejší ukončení války. A kdo má pomoct vyjednat mír? Většina si přeje, aby to byla Evropská unie, nikoli USA.

Už 52 % Ukrajinců chce končit válku. A USA nevěří
Foto: Repro Ukrajinské rádio
Popisek: Volodymyr Zelenskyj

Průzkum Gallupu ukazuje, že po tisíci dnech války s Ruskem jsou Ukrajinci velmi unavení. Přestože jim Rusové kradou další metry jejich vlasti, asi tak polovina Ukrajinců si stejně přeje co nejrychlejší konec války.

Anketa

Je v pořádku křičet a pískat na politika, který jde na Národní třídu uctít památku 17. listopadu? Ať už na kohokoliv.

hlasovalo: 5384 lidí
„V nejnovějších průzkumech společnosti Gallup na Ukrajině, které proběhly v srpnu a říjnu 2024, by si v průměru 52 % Ukrajinců přálo, aby jejich země co nejdříve vyjednala konec války. Před rokem to bylo 27 procent.

„Téměř čtyři z 10 Ukrajinců (38 %) se domnívají, že jejich země by měla bojovat až do vítězství,“ napsala společnost Gallup s tím, že na počátku války to bylo 7 z 10 Ukrajinců, konkrétně 73 procent. Během roku 2023 toto číslo pokleslo k 63 procentům a v roce 2024 už se toto číslo pohybuje na 37 procentech.

„Postupem času podpora pro pokračování války vyprchala ve všech regionech na Ukrajině, bez ohledu na to, jak blízko frontové linii jsou. Podpora klesla v roce 2024 všude pod 50 %,“ pokračovali v popisu situace analytici Gallupu. K největšímu poklesu podpory bojů prý došlo v regionech daleko od frontové linie, včetně Kyjeva, kde byl zaznamenán pokles o 39 procentních bodů.

Část Ukrajinců teď už touží po míru tak moc, že jsou ochotní Rusku přenechat uchvácené území. Z oněch 52 procent lidí, kteří jsou ochotní jednat o míru, je asi polovina, opět 52 procent, ochotná vzdát se svého území. 38 procent lidí z těch, kteří chtějí jednat o míru, s takovým krokem nesouhlasí a ostatní dotázaní si nejsou jisti, co by bylo lepší.

Jinými slovy, asi čtvrtina všech Ukrajinců je ochotná vzdát se v zájmu míru území, které jim Rusové tak či tak uloupili.

Společnost Gallup upozornila, že se situace mění i mezi těmi Ukrajinci, kteří chtějí bojovat dál. V roce 2023 93 procent Ukrajinců odhodlaných bojovat za svou zemi volalo po návratu k hranicím z roku 1991, tedy i s Krymem. Ted už je to 81 procent lidí a 9 procent lidí už by se spokojilo jen s návratem ke hranicím z ledna 2022.

A pokud jde o to, kdo by měl Ukrajincům pomoct při vyjednávání míru, po kterém volá již zmíněných 52 procent dotázaných, tak v této skupině převažuje důvěra v EU. 70 procent Ukrajinců si přeje, aby mír pomohla vyjednat EU. Pokud by si měli vybrat jiného vyjednavače, pak by 63 procent z těch, kteří touží po rychlém dosažení míru, upřednostnilo Velkou Británii. Spojené státy vedené Donaldem Trumpem se v tomto srovnání ocitly až na třetím místě se 49 procenty.

Anketa

Chovají se obchodní řetězce v ČR poctivě?

hlasovalo: 6264 lidí
Bloger vystupující na sociální síti X pod jménem Tatarigami, který se na síti prezentuje jako bývalý ukrajinský důstojník, doplnil, že on si také přeje mír, ale stejně jako velká část Ukrajinců trvá na tom, že nesmí jít o kapitulaci.

Někdejší ukrajinský důstojník tady připomněl, že to Rusové napadli Ukrajinu, ne naopak a Ukrajinci, kteří volají po míru, chtějí spravedlivý mír.  

„Tato skutečnost je často v médiích zkreslována a vyprávění naznačuje, že Putin usiluje o mír, zatímco Zelenskyj prosazuje válku. Ve skutečnosti je situace přesně opačná. Zelenskyj usiluje o spravedlivý mír, zatímco Putin prosazuje válku a kapitulaci,“ napsal Tatarigami.

 

 

Australský generál ve výslužbě Mick Ryan Ukrajincům doporučil ještě jednu věc. Vyměnit velitele. Nikoli prezidenta Zelenského coby nejvyššího politického velitele armády, ale generála Oleksandra Syrského, protože jeho plány realizované po nuceném odchodu Valerije Zalužného z čela armády se ukázaly jako neúčinné.

Od nástupu Syrského do pozice velitele armády Rusové zabírají další a další metry ukrajinské půdy a Syrského pokus změnit průběh války tím, že Ukrajinci obsadí kus ruské Kurské oblasti evidentně selhal. Válka jede dál po ruských kolejích a Ukrajinci úderem na Kursk jen oslabili svou frontu. Tak to vidí Ryan.

Anketa

Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?

88%
hlasovalo: 19172 lidí
Penzionovaný australský generál má navíc za to, že se Ukrajinci pravděpodobně nevyhnou úplné vojenské mobilizaci. Ukrajinský prezident Zelenskyj to dosud odmítá, ale pokud chce uchovat Ukrajinu jako svobodnou zemi, podle Ryana pravděpodobně bude muset změnit názor.

Jenže Zelenskyj u příležitosti uplynutí tisíce dnů od okamžiku, kdy Rusové začali decimovat Ukrajinu, promluvil v ukrajinském parlamentu a zdůraznil, že snižovat věk pro mobilizaci se nechystá.

„Místo toho vyzval k novým přístupům k řízení, zřízení vojenského ombudsmana a vytvoření nového smluvního systému pro občany v mobilizačním věku,“ napsal server Kyiv Independent.

A nakonec bude muset Zelenskyj udělat ještě jednu věc. Podle australského generála bude muset přesvědčit západní politiky v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že vítězství Ruska na Ukrajině opravdu není v jejich zájmu.

 

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Miloš Polák

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Josef Bazala byl položen dotaz

Bečva

Dobrý den, rozumíte rozhodnutí soudu? Mně rozsudek hlava nebere. Přeci není normální, že soud řekne, ano stal se trestný čin, ale viníka nepotrestá. Jestli to je možné, není třeba změnit zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 35 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

HHH, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseantares.h , 20.11.2024 8:23:20
Myslím, že to nechtějí jen Ukrajinci ale všichni normálně uvažující lidé.

|  7 |  0

Další články z rubriky

„Zákon na podporu demokracie“ v Německu. Ohrožení svobody slova, zní

9:44 „Zákon na podporu demokracie“ v Německu. Ohrožení svobody slova, zní

Celkem tři novinky, se kterými v Německu přišla Scholzova vláda, mohou vést k podstatnému ohrožení s…