„Meziroční pokles nákladů na léčbu virové hepatitidy může souviset mimo jiné s úbytkem léčených. S touto diagnózou se v roce 2019 léčilo 1 678 pojištěnců ČPZP, loni to bylo 1 393 hlášených pojištěnců. Pravděpodobně většímu výskytu tohoto infekčního zánětlivého onemocnění jater mohla zabránit epidemie koronaviru, během níž došlo k utlumení společenských kontaktů. Žloutenku brzdilo i zvýšení hygienických požadavků na mytí a desinfekci a odpovědnost občanů při mytí a desinfekci zejména rukou,“ uvádí mluvčí zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Podle viru, který hepatitidu vyvolal, a podle způsobu přenosu, závažnosti a možných následků rozlišujeme základní varianty A až E. Viry mohou kromě akutní infekce způsobit chronickou hepatitidu. Chronická hepatitida může vést časem k cirhóze, selhání jater či rakovině jater. Nejrozšířenější jsou typy A, B a C, proti typům A a B lze očkovat.
Uveřejněné náklady jsou souhrnem částky, které ČPZP vynaložila na léčbu žloutenky typu A, B a C. Nejvíce prostředků z veřejného zdravotního pojištění bylo uhrazeno na léčbu žloutenky typu C, jsou hrazeny “nové“ nákladné léky (přímo působící antivirové léky). U těchto léků je velká pravděpodobnost úplného vyléčení. V ČPZP se na celkových nákladech podílela zhruba 161 miliony Kč proti 198 milionům o rok dříve, přičemž počet podchycených pacientů trpících žloutenkou typu C poklesl o 18 procent na 991.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komerční tisková zpráva
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.