Noví ředitelé, nové expozice

V roce 2019 naváže Národní galerie na expozici 1918–1938: První republika ve Veletržním paláci otevřením další sbírkové expozice, tentokrát zaměřenou na období 1796–1917 s podtitulem Umění nejdelšího století. Ta představí vedle významných osobností českého umění, jakými jsou Josef Mánes nebo Antonín Slavíček, další část tzv. francouzské sbírky s díly Paula Gauguina, Pabla Picassa nebo Vincenta van Gogha. Nová expozice vzniká pod kurátorským vedením Otty M. Urbana, který byl na podzim letošního roku jmenován novým ředitelem Sbírky umění 19. století a klasické moderny (1800–1945). Druhou sbírku sídlící ve Veletržním paláci, Sbírku moderního a současného umění (1945+), pak od února 2019 nově povede Michal Novotný.

Také nejvýznamnější díla ze Sbírky starého umění budou nově zpřístupněna ve Schwarzenberském paláci. Ve zcela nové koncepci budou poprvé vystavena bok po boku díla českých i světových starých mistrů, do sousedství se tak dostanou např. malby Petra Brandla, Lucase Cranacha st., Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta, Karla Škréty nebo Petra Paula Rubense.

30 let od Sametové revoluce

V roce, kdy si bude Česká republika připomínat 30. výročí Sametové revoluce, představí Národní galerie hned několik výstavních projektů prezentujících tvorbu zásadních osobností českého umění. Na začátku roku představí fenomén české dokumentární fotografie ve Veletržním paláci v prostorech 5. patra, které budou do budoucna věnovány fotografii coby významnému médiu umělecké tvorby. Ve Valdštejnské jízdárně zahájí galerie rozsáhlou výstavu věnovanou pařížskému surrealistickému období Josefa Šímy. V květnu bude na 58. bienále umění v Benátkách otevřena instalace Stanislava Kolíbala.

Veletržní palác pak v rámci tzv. Summer Openingu uvede site-specific zvukovou instalaci Milana Grygara ve Velké dvoraně a malířskou tvorbu Josefa Bolfa v rámci další edice cyklu současné malby. Na podzim bude v paláci Kinských zahájena výstava kreseb Václava Hollara, která vychází z jedinečného výzkumu publikovaného v objemném soupisovém katalogu. Autumn Opening pak propojí sochařské dílo Stanislava Suchardy s fotografiemi Jitky Hanzlové.

Samotný pád komunistického režimu připomene fotografická výstava Havel na Hrad! ve Veletržním paláci. „Připomenutí klíčového okamžiku našich moderních dějin jsme ve výstavním plánu nemohli opomenout. Cílem výstavy je mimo jiné kriticky zhodnotit obrazový materiál, který vznikl v průběhu roku 1989 a najít ty nejlepší fotografické záběry, které události z této doby připomínají. Páté patro Veletržního paláce se tak opět stane prostorem pro prezentaci média fotografie – výstavu Josefa Koudelky Invaze 68 zde hned začátkem roku 2019 nahradí také výstava fotografického spolku ASA 400,“ popisuje Jiří Fajt. Rok 1989 a pád totalitárního komunistického režimu bude připomínat řada dalších kulturních aktivit, od divadel malých forem, filmových představení až po undergroundovou scénou oblíbené koncerty písničkářů a rockových kapel.

Do vzdálenější historie se Národní galerie vrátí prostřednictvím výstavy Sasko–Čechy, která se vůbec poprvé věnuje dvěma tisíciletím dynamických vztahů těchto sousedních kulturních regionů – k vidění tak bude nejen gotické a renesanční umění, ale třeba i model slavné sochy Davida Černého Quo vadis. Výstavní rok pak uzavře vánočně laděný projekt Krásné madony v Anežském klášteře, který připomene Prahu jako jedno z nejvýznamnějších uměleckých ohnisek zaalpské Evropy kolem roku 1400.

Impresionismus, Indie, Giacometti

Mezinárodní umění budou v roce 2019 reprezentovat tři klíčové výstavní projekty. V červnu představí palác Kinských nejslavnější jména francouzského moderního malířství od Maneta, Moneta, Renoira, Degase až po Cézanna či Sisleyho, a to z dánského státního muzea Ordrupgaard sídlícího nedaleko Kodaně. V červenci pak bude Veletržní palác hostit rozsáhlou retrospektivu sochaře Alberta Giacomettiho, jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století. Výběr exponátů z pařížské nadace Fondation Giacometti bude zahrnovat na sto padesát plastik, maleb a kreseb.

Výstava Poklad mahárádži: Indické umění z Džódhpuru pak v říjnu 2019 ve Valdštejnské jízdárně představí umělecké poklady z královské sbírky v severoindickém Radžastánu, v jedinečné prezentaci a vůbec poprvé na evropském kontinentu. Výstava čerpá zejména z bohatých sbírek džódhpurského Mehrangarh Fort Museum a ze soukromých sbírek džódhpurské panovnické rodiny. Čtyři staletí umělecké tvorby jednoho z nejvýznamnějších někdejších státních útvarů Indie budou reprezentovat díla malířská, dekorativní umění, šperky a zbraně, textilie, jakož i technické památky z období od 16. století do dosažení politické nezávislosti Indie v roce 1947.