Prvním z dokumentů je přísně tajná zpráva přímo pro britského premiéra Winstona Churchilla z června 1942 – tedy z doby, kdy v protektorátu vrcholil teror stanného práva. Tato zpráva popisuje celou akci jako „úspěšnou operaci britské a československé tajné služby“. Zpráva dále sděluje, že celá akce proběhla dle plánu a příprav. Mimo jiné to potvrzuje úzkou spolupráci britské a československé tajné služby, bez které by celá akce nemohla být vůbec připravena.

Druhým dokumentem je korespondence mezi zástupcem velitele britské SOE (Special Operations Executive) Colinem Gubbinsem a plukovníkem Františkem Moravcem. V dopise z 30. května 1942, tedy jen asi tři dny po atentátu, píše František Moravec s obdivem o profesionálním hrdinském činu, který se zapíše do československé historie. Píše v něm dále, že nyní ještě nelze dohlédnout výsledky celé akce (Reinhard Heydrich totiž ještě žil), ale že se jedná o akci významnou pro celé hnutí Evropy a českoslovenští vojáci se již tímto zapsali do dějin. Dále je v dokumentu uvedeno: „Doufám, že jejich skvělý příklad bude brzy následován dalšími v ostatních částech světa a sami Němci se budu moci poučit, jaké to je být obětí vlády teroru.“ Zároveň zde Moravec vyjadřuje soucit s obyvateli protektorátu, kteří musí dle reakcí nacistů zažívat nesmírné utrpení a perzekuce. To mimo jiné svědčí také o tom, že za hranicemi protektorátu byly důsledky útoku na Heydricha zřejmé. Podobně se vyjadřuje i zpráva pro Winstona Churchilla.

Nikdy se nevzdáme!

Oba vzácné dokumenty návštěvníci uvidí ve výstavě Nikdy se nevzdáme! v Historické budově Národního muzea. Tento výstavní projekt Národního muzea a Vojenského historického ústavu Praha byl návštěvníkům zpřístupněn 28. května 2022 a vidět ho mohou až do konce letošního roku. Připomíná v širších souvislostech realitu protektorátu i události a osudy spjaté s 38 dny druhého stanného práva v období mezi 27. květnem a 3. červencem roku 1942. To vše se zaměřením na osudy konkrétních lidí, ať už aktivních odbojářů, žen či nezletilých. Nechybí však ani osobnosti z řad elit, jako je například Alois Eliáš či Vladislav Vančura. Návštěvníci tak sledují příběhy statečnosti i obrovské důvěry ve svobodu národa a státu. K vidění jsou autentické předměty československých parašutistů nebo doklady tehdejších událostí jako například části výstroje Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, včetně předmětů zabavených nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Dále je možné si prohlédnout originál vysílačky desantu Silver A Libuše, přičemž je ve výstavě zmíněn právě osud radisty Jiřího Potůčka. Tragédii Lidic připomíná číslo popisné z lidické školy a výstava dále zahrnuje i jedinečné předměty dokumentující všední den protektorátu.

Od 29. června do 31. srpna letošního roku je navíc na české ambasádě v Londýně k vidění také putovní panelová verze této výstavy. Ta prezentuje události spojené s akcí Anthropoid 1941–1942. Zaměřuje se především na kontext československo-britské spolupráce v oblasti výcviku československých parašutistů a jejich pobytu ve Velké Británii před samotným seskokem. Následně se výstava věnuje i samotnému útoku na Reinharda Heydricha a důsledkům na území protektorátu. Představeny jsou také osobnosti jako například generál Alois Eliáš nebo osudy rodin, které pomáhaly parašutistům. Větší pozornost je poté věnována i politickým a mezinárodním důsledkům akce, jako je oduznání Mnichovské dohody ze strany velmocí nebo důsledky v osudech poválečného Československa a česko-německého vztahu.