Tradiční venkovská usedlost je situována na jižní straně návsi obce Mysliboř v okrese Jihlava. Autenticky dochované obytně - hospodářské stavení poznamenané naprostým minimem pozdějších modernizačních zásahů představuje mimořádně cennou ukázku lidového stavitelství regionálního typu zděného venkovského stavení. Dům vyzděný převážně z kamenného a smíšeného zdiva s klasicistně upraveným štítovým průčelím ukrývá mimo jiné černou kuchyni, dvoje kachlová kamna či pec. Cenné jsou kromě dispozičního uspořádání i konstrukce a prvky (zejména klenby, niky, kondenzační kanálky, podlahy atd.) či původní výplně otvorů. Intaktně zachovalé venkovské stavení doplňují ohradní zdi s bránou a brankou vymezující uzavřený dvůr se zachovalou terénní úpravou. K domu přináleží také tradiční předzahrádka a záhumenicová zahrada.

„Vlivem modernizačních úprav se obdobné stavby dochovaly v této míře autenticity zcela mimořádně a v památkovém fondu našeho regionu výrazně chybí. Z toho důvodu lze toto venkovské stavení, v němž prakticky od poloviny 19. století nedošlo k žádné výraznější nevhodné rekonstrukci, přestavbě nebo změně, označit za opravdový unikát dokumentující lidové stavitelství své doby v našem regionu“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Dům č. p. 1156 patří k nejstarší zástavbě bývalé židovské čtvrti ve Velkém Meziříčí. Je stavebně propojený s domem č. p. 1152, s nímž v minulosti tvořil jeden celek. Organicky srostlý domovní komplex fungující na principu kondominia se nachází v ulici Novosady, v místě, kde bylo soustředěno správní a náboženské centrum židovské obce. Celé kondominium svým hmotovým a půdorysným řešením tvoří nedílnou součást urbanistické struktury historického jádra města a dotváří celkový charakter Městské památkové zóny Velké Meziříčí.

„Objekt se složitým stavebním vývojem sahajícím přinejmenším do období renesance představuje hodnotný doklad způsobu života a uměleckého projevu židovské komunity“, dodává Macků.

Zajímavým a pro židovské obydlí typickým jevem je funkční a stavební provázanost obou domů, které dodnes sdílí společný vstup i dispoziční schéma. Přestože vnější podobu domů negativně ovlivnily stavební úpravy v 1. polovině 20. století, hmota a dispoziční rozvržení zejména u domu č. p. 1156, které je hlavním nositelem hodnot celého kondominia, zůstalo zachováno v mimořádně autentickém stavu včetně vnitřních prostor, s množstvím historických konstrukcí a řemeslných prvků pocházejících převážně z období baroka a klasicismu. Mezi nejhodnotnější konstrukce patří mimo jiné různorodé klenby, kamenné schodiště, vestavěné niky či mohutné komínové těleso s pecí. V domě se zachovala řada autentických řemeslných prvků a materiálů. V jednom z domů byla nalezena i cenná interiérová výmalba.

Kondominium představuje formu spoluvlastnictví nemovitosti typickou zejména pro židovské domy, u kterých docházelo k reálnému vertikálnímu i horizontálnímu majetkovému dělení. Ke vzniku tzv. kondominií přispěl i zákaz rozšiřování plochy židovských čtvrtí, díky čemuž docházelo k zahušťování zástavby, a též skutečnost, že každý dospělý muž žádající o sňatek musel být vlastníkem nemovitosti. Tou mohla být i jediná místnost.

Patrový objekt s pozůstatky bývalé městské bašty v ulici Příkopy v Pelhřimově se nachází na území městské památkové rezervace v těsném sousedství městského opevnění. Stavba je postavena přímo na parkánové baště, která je součástí kulturní památky „městské opevnění“ a půdorysně se propisuje v půlkruhovém tvaru směrem do ulice Příkopy. Objekt je funkčně a stavebně propojen se sousedním bývalým hostincem Stará pošta, který byl ve třetím čtvrtletí roku 2018 prohlášen za kulturní památku.

„Navenek poměrně nenápadná stavba v sobě pohlcuje pozůstatky bašty, které lze identifikovat v půlkruhovém tvaru nároží stavby. Je zároveň dokladem historického vývoje městského opevnění a jeho zakomponování do rozrůstající se zástavby“, upřesnil Macků.

Navzdory nevhodným úpravám se v objektu s polozapuštěným klenutým suterénem dochovalo několik autentických okenních výplní a velký historizující sál s bohatou štukovou výzdobou.

Bývalý hostinec Stará pošta v ulici Příkopy v Pelhřimově byl ve třetím čtvrtletí roku 2018 prohlášen za kulturní památku. V jádru pravděpodobně barokní objekt Staré pošty stojí v těsné blízkosti městského opevnění a je funkčně a stavebně propojený s objektem postaveným přímo na baště parkánové hradby. Klenuté přízemí ukrývá pozůstatky šablonové výmalby zřejmě z první poloviny 19. století. Horní plochostropé patro je doplněno v regionu méně obvyklou dřevěnou pavlačí. V domě se i přes pozdější úpravy dochovala řada původních konstrukcí a hodnotných prvků, zejména pak některé historické okenní a dveřní výplně.

Kromě 2979 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).