Pro uvedení v Brně je výstava zaměřena především na území dnešního Jihomoravského kraje. Cílem výstavního projektu je nabídnout informace o architektuře zkoumaného období a vyhodnotit a definovat památkový potenciál těchto staveb. Ve vazbě na aktuální zvýšený zájem veřejnosti o poválečnou architekturu chceme podpořit všeobecně pozitivnější vnímání kvality a hodnot těchto staveb a stavebních souborů stejně jako vysvětlovat, v čem jsou mimořádné.

Architektonické dědictví období socialismu bylo donedávna vnímáno jako zhmotněný relikt totalitní ideologie. Negativní pohled na tyto stavby bývá podpořen jejich špatným stavem, způsobeným částečně nekvalitními materiály, ale zejména dlouhodobou absencí potřebné péče. Na mnohých stavbách se podepsala negativa centrálně řízeného hospodářství, přesto řada staveb prokazuje vysokou úroveň estetické a současně funkční koncepce.

„Šedesátá léta pro československou architekturu znamenala její poválečné vystoupení ze stínu, návrat na mezinárodní výsluní. Dokladem toho jsou úspěchy československé prezentace na světových výstavách, v Bruselu v roce 1958, v Montrealu 1967 a také v roce 1970 v Torontu, zde už ale s normalizačními omezeními. Celá 60. léta se nesla v duchu vlivů představených na bruselské výstavě, s inklinací k projevům myšlenek brutalismu v duchu le corbusierovských pravidel,“ říká k tématu kurátorka výstavy Renata Vrabelová.

Výstava prezentuje 29 vybraných staveb ve formě informačních panelů a velkoplošných fotografií. Záznamy k dalším stavbám jsou k prohlédnutí v digitální podobě. Nechybí ani trojrozměrné exponáty přibližující podobu interiérů ze 60. let. Celkově je výstava instalována na ploše bezmála 200 m2. Pod vedením kurátorky Renaty Vrabelové se na výstavě autorsky podíleli Martin Šolc, Petr Svoboda a Eva Pražanová, současné fotografie jsou dílem Romana Poláška.

Vernisáž se uskuteční 6. října 2022 od 17 hodin.