Panelová výstava  s názvem Neznámá hrdinka od rozhlasu představuje příběh lékařky pražské záchranné služby, která ošetřovala raněné u budovy Československého rozhlasu v době největších bojů 21. srpna 1968. Výstava vychází z jejího dopisu uloženého ve sbírce Národního muzea. Tento dopis, který mladá lékařka napsala týden po invazi svým rodičům, je unikátním svědectvím o situaci v ulicích okupované Prahy a také dokladem odvahy této mladé ženy.  Dopis je jedinečným pohledem na tehdejší události v hlavním městě z perspektivy záchranářky.„Okolo rozhlasu se opět začalo střílet, naši lidé jim zapalovali tanky a transportéry, vozy s municí. Bylo to strašné, snad ještě v životě jsem nezažila tolik strachu, co jsem prožila během těch několika hodin. Kolem nás lítaly kulky z kulometů, vybuchovaly zásoby munice, hořely tanky a všecko byl jeden kolotoč – vyhnout se kulkám a lítajícím střepinám z vybuchující munice, sebrat raněné, naložit, rozvést do nemocnic, vrátit se a to všechno dokola, dokud ta hrůza po několika hodinách nepřestala,“ líčí ve svém dopise zdravotnice.

Výstava Neznámá hrdinka od rozhlasu bude v Národním památníku na Vítkově k vidění do jara 2019.

Druhá současně otevíraná výstava je venkovní a nese název L. Bielik / Srpen 1968. Bude umístěna na Čestném dvoře a představuje zvětšené fotografie Ladislava Bielika ze srpna 1968 instalované na půdorysu pěticípé hvězdy. Ladislav Bielik patří mezi významné slovenské fotografy. Součástí výstavy bude i ikonická fotografie z roku 1968 Muž s odhalenou hrudí před okupačním tankem, která v mnoha významných anketách byla vyhlášena za jednu z nejvýznamnějších fotografií 20. století. Jedná se o putovní výstavu připravenou neziskovou organizací Camera Obskura s Ministerstvem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky při příležitosti 50. výročí občanského odporu vůči okupaci ze srpna 1968. Putovní projekt byl vystaven už v Bratislavě a Budapešti a nyní bude k vidění u Národního památníku na Vítkově do 21. září tohoto roku.

Národní muzeum se rozhodlo těmito dvěma výstavami nejen připomenout významné výročí, ale také poukázat na to, jak důležitá je naše vlastní historie, kterou velmi často píší i zdánlivě obyčejní lidé.