Přesto byl pokles ekonomiky nižší, než se očekávalo, a dopadl o 0,5 procentního bodu lépe než průměr EU. ČR se sice stále drží mezi nejméně zadluženými zeměmi EU, výrazným problémem je však rychlé tempo zadlužování, které se očekává i v následujících letech.

Českou ekonomiku stejně jako jiné země poznamenala pandemie covid-19. Rozpočtovaný schodek státního rozpočtu byl navýšen třikrát až na 500 miliard korun. Na konci roku 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun a jde o nejvyšší schodek v historii samostatné ČR. Podle údajů z pokladního plnění ale přímo s pandemií souvisely prostředky jen za více než 218 miliard korun. Ministerstvo financí zařadilo do seznamu opatření proti šíření pandemie i výdaje, které dle NKÚ s pandemií nesouvisí. Šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení vybraných nemocnic nebo navýšení dotací na potravinovou soběstačnost.

Propad ekonomiky dosáhl 5,6 % HDP, což byl lepší výsledek, než se očekávalo. Stojí za tím především oživení průmyslu ve druhé polovině roku 2020. Zároveň je výsledek ČR o 0,5 procentního bodu lepší, než byl v roce 2020 průměr zemí EU. Horší hodnoty než ČR ale vykázalo jen devět zemí.

Veřejný dluh v roce 2020 poprvé překročil 2 biliony korun, přesto se ČR řadí mezi nejméně zadlužené země EU. Nižší veřejný dluh vykázaly jen tři země EU. Výrazným rizikem pro hospodaření státu je ale vysoké tempo zadlužování. V dalších letech se očekává, že bude druhé nejrychlejší v EU. „NKÚ při kontrolách pravidelně naráží na neefektivní vynakládání prostředků státu. Jsem přesvědčen, že kdybychom důsledně hledali úspory, dokázali bychom do rozpočtu vrátit oněch 20 miliard ročně, nutných k tomu, abychom zastavili ještě před hranicí dluhové brzdy,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

ČR si v roce 2020 udržela nízkou míru nezaměstnanosti 2,6 %, což je nejnižší hodnota V EU. Naproti tomu inflace byla v rámci zemí EU třetí nejvyšší a dosáhla 3,3 %.

Pokud jde o opatření během pandemie, ve srovnání s pěti okolními státy (Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) vynaložila ČR na přímou pomoc druhý nejnižší objem peněz, a to 5,4 % HDP. Naopak na nepřímá opatření schválila ČR 15,4 % HDP; více vyčlenilo ze srovnávaných zemí jen Německo, a to 27,8 % HDP. Jaké budou reálné dopady nepřímé pomoci lze však v krátké době těžko vyhodnotit. Jedná se totiž převážně o garance a záruční programy ze strany státu a peníze na tuto podporu se čerpají průběžně.