Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry městského soudu, že instalace představuje poškození dřevin rostoucích mimo les a že tímto zásahem došlo přinejmenším ke snížení ekologické funkce stromů, neboť narušení kmenů je významné pro jejich další dlouhodobý vývoj a zdravotní stav. Podle soudu se snížila i původní společenská funkce dřevin, protože ta byla ve značné míře redukována na funkci zábavní atrakce.

„Argumentuje-li stěžovatel v kasační stížnosti, že smyslem městského parku je jeho užívání obyvateli a nikoli ochrana vedená cílem oddělit lidi a stromy, stěžovatelův argument o větší atraktivitě parku a zvýšení jeho návštěvnosti může jen stěží obhájit popsané zásahy do kmenů zdravých stromů, které navíc bylo možné provést s využitím jiných, šetrnějších technologií upevnění, které by zdravotní stav stromů nenarušily v takové míře,“ uvádí se mimo jiné v rozsudku Nejvyššího správního soudu s odkazem na odborné posouzení Agentury ochrany přírody a krajiny.

Soudci uvedli, že zásadní je poškození vitality a zdravotního stavu stromů s možným rizikem infekce a nevratným vytvořením míst možného zlomu v místě necitlivých zásahů, které mohou i v budoucnu vést k selhání dřeviny. Důsledkem je podle soudu také snížení společenské funkce stromů, jíž se podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb. rozumí soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří i funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí.