Krajský soud v napadeném rozsudku vyslovil právní názor, že vysokoškolský diplom není osvědčením, ale dokladem, který nelze zrušit. Alternativně (pro případ možnosti zrušení) uvedl, že ke zrušení nebyly splněny zákonné podmínky, neboť studium bylo ukončeno zákonem předepsaným způsobem a ke zrušení diplomu by mohlo dojít jen v případě zneplatnění závěrečné zkoušky včetně obhajoby diplomové práce.

Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti univerzity, rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Stejně jako v souběžně posuzované věci téže univerzity a jejího absolventa JUDr. L. H. (rozsudek ze dne 9. června 2016 sp.zn. 2 As 170/2015) dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že vysokoškolský diplom má povahu osvědčení, jehož vydáním vysoká škola úředně potvrzuje skutečnost, že osoba, které je diplom vydán, absolvovala konkrétní studijní program a získala příslušný akademický titul. Diplom proto lze zrušit postupem podle čtvrté části správního řádu. Předpokladem pro jeho zrušení ovšem je, že byl vydán v rozporu s vysokoškolským či jiným zákonem, tedy za situace kdy nebyly splněny podmínky pro jeho vydání (např. dotyčná osoba vůbec nebyla studentem školy, nesplnila studijní povinnosti, nevykonala závěrečnou zkoušku, atd.).

V nyní posuzované věci se (na rozdíl od případu JUDr. L. H., kde šlo o otázku původnosti jeho bakalářské práce) napadené rozhodnutí ZČU o zrušení vysokoškolského diplomu JUDr. J. H. o taková zjištění opírá. Krajský soud v Plzni se proto bude muset zabývat důvodností rozhodnutí univerzity, a to včetně posouzení otázky proporcionality zásahu do žalobcových práv ve vztahu k době, která uplynula mezi vydáním a zrušením diplomu, a ochrany práv nabytých v dobré víře.

Informace k rozhodnutí ze dne 22. června 2016, sp.zn. 1 As 154/2015. Celý rozsudek naleznete zde.