Ponejvíce se s nemocemi z povolání setkáváme u těch profesí, při nichž je nutná manuální činnost. Pro ty je charakteristické onemocnění nervů, kostí a kloubů. U méně fyzicky náročných zaměstnání se objevují alergie a kožní problémy. Výjimkou však nejsou ani obtíže spojené s dýchací soustavou. V případě, že pracujeme v rizikovém zaměstnání, měli bychom se zaměřit na bezpečnost práce a hlídat si pravidelné prohlídky u lékaře. V tomto článku vám přinášíme několik tipů, jak doplnit prevenci vzniku profesních chorob i jejich léčbu bylinkami.

Po práci s vrtačkou trochu rakytníku

Mezi nemoci z povolání se v současné době nejčastěji řadí choroby způsobené fyzikálními faktory. Za loňský rok bylo evidováno přes 450 takových případů. Setkáváme se s nemocemi periferních nervů z přetěžování končetin a z práce s vibrujícími nástroji. Příčinou těchto onemocnění tak bývá práce s motorovými pilami, bruskami nebo vrtačkami. Nejohroženější pracovní skupinou proto jsou stavební a lesní dělníci, zámečníci, svářeči nebo horníci. Při vzniku těchto zdravotních komplikací hrají svou roli i náročnější pracovní podmínky. Řadíme sem chlad či nepřirozenou pracovní polohu, která zatěžuje klouby a kosti. Vliv má také tvrdost materiálu, která vyžaduje pevnější držení nástroje s vyšším přenosem vibrací.

V těchto případech je důležitá včasná návštěva lékaře a snížení pracovních rizik na minimum. Léčbu však můžeme podpořit i bylinnou cestou. „Na bolavé klouby je vhodná například třezalka tečkovaná, která má silné protizánětlivé účinky. Pomoci může také červené lapacho nebo rakytník, který tlumí bolest a pomáhá léčit klouby. Problémům s kostmi můžeme pomoct tinkturou z pupenů sekvoje a borovice, jež přispívá k mineralizaci tkáně, čímž zlepšuje kvalitu kostí. V případě zánětlivých stavů je třeba využít byliny, které mají protizánětlivé působení, například gemmoterapeutikum z olše, vinné révy a vrby. U zlomenin je vhodné nasadit tinkturu z pupenů jedle, která usnadňuje tvorbu kostní tkáně. Jejích účinků však využijete také v případě bolestí zad,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin.

Zemědělcům i kadeřníkům zelený jíl

Další výrazně zastoupenou skupinou nemocí z povolání jsou kožní nemoci a různé alergie. Dle Národního registru nemocí z povolání se s těmito komplikacemi potýkalo v loňském roce až 160 lidí. Nemoci mohou být způsobené fyzikálními, biologickými nebo chemickými vlivy. Nejčastěji se s těmito problémy setkávají pracovníci v zemědělství, v potravinářském a dřevozpracujícím průmyslu. Výjimkami nejsou ani kadeřníci, kteří používají různá barviva, nebo hasiči, kteří vdechují zplodiny z hoření a hašení. To vše může zapříčinit vznik kožních problémů, jakými jsou například různé formy dermatitidy nebo alergické ekzémy.

Kožním a alergickým problémům můžeme ve velkém počtu případů předejít používáním vhodných ochranných pomůcek. Zapomínat bychom neměli ani na ochranné oděvy, respirační přístroje, ale také na preventivní lékařské prohlídky. Alergie a kožní onemocnění však můžeme ovlivnit i užíváním přírodních bylinných mastí a dalších produktů. „Za nejvýznamnější příčinu alergické reakce považuji zanesení celého těla jedovatými látkami z okolí. Proto je při léčbě kožních problémů dobré začít s detoxikací jater. K tomu se hodí například měsíček lékařský, ostropestřec, jalovec či žito. Poté bychom měli pokračovat očištěním a odplísněním slinivky, při čemž pomůže houba penízovka. Ta navíc spolu s černým rybízem a kalinou tušalajem zlepšuje kvalitu pleti a působí protialergicky. Nedílnou součástí léčby všech druhů alergií je očista tlustého střeva. Při ní může pomoci například zelený jíl a Enterosgel, který očišťuje nejen střevo, ale i celý organismus od odpadů,“ doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná a doplňuje: „Na ekzém se vyzbrojte mastí s obsahem extraktu z kalísie. Ta totiž příznivě působí na podrážděnou a svědivou kůži a urychlí její hojení.“

Zaprášené plíce zklidní divizna

Výrazněji jsou ve statistikách zastoupeny i nemoci dýchacích cest, které vznikají vdechováním prachu. Mezi riziková odvětví patří především těžba surovin, hutnictví, strojírenství nebo energetika. Lékaři se v loňském roce nejčastěji setkávali s různými druhy pneumokoniózy neboli zaprášením plic. Při pneumokonióze vniká do plic minerální prach, který vyvolává chronické zánětlivé změny na plicích. Důsledkem je porucha funkce plic. Dalším závažným onemocněním je silikóza. Jedná se o usazování oxidu křemičitého v plicích, který se do těla dostává vdechováním malých částic. S touto nemocí se lékaři setkávají u pracovníků v kamenolomech nebo dolech. Mezi běžně uváděné nemoci z povolání patří i astma. Odhaduje se, že jeho vznik souvisí s prací až v 25 % případů. Astmatické onemocnění však často není hlášeno ani rozpoznáno jako profesionální astma.

Podobně jako u předchozích nemocí je i v těchto důležité dbát na prevenci. V zaměstnání jsou běžné vstupní a výstupní prohlídky, ale měli bychom si pohlídat také termíny periodických a mimořádných prohlídek. V případě, že nemáme na pracovišti dostatek ochranných pomůcek, je nutné se dožadovat nápravy. Ze zákona by měl zaměstnavatel zajistit bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí pro všechny zaměstnance na pracovišti. „Na zlepšení a regeneraci dýchacích cest je možné využít vynikající účinky žampionu, echinacey či medvědího česneku. Pomohou i tinktury z pupenů habru, divizny a modřínu. Výborné je také sáhnout po směsi bezu černého, divizny a jitrocele. Ta totiž blahodárně působí na dýchací systém, zklidňuje jeho podrážděn a usnadňuje vykašlávání. Při astmatu může pomoci pivoňka či tinktura z pupenů lísky, v některých případech také červené lapacho. Činnost celých dýchacích cest podpoří tinktura z pupenů černého rybízu. Pro komplexní přístup je vhodná také přírodní koupel, která obsahuje dobromysl, lichořeřišnici či modřín. Účinky těchto bylin pomáhají zlepšovat astma i záněty horních a dolních cest dýchacích,“ uzavírá Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje.