Český statistický úřad zdůrazňuje, že nezávislost státní statistické služby je pro něj absolutní prioritou.

Je pravda, že ČSÚ začal či začne přebírat data o odpadech od MŽP ze systému ISPOP?

Záměrem ČSÚ není v žádném případě přebírat hotové statistiky MŽP. Jedná se o možné převzetí individuálních údajů z informačního systému MŽP, které bude ČSÚ zpracovávat dle metodiky Eurostatu. Lze zcela pragmaticky očekávat, že při ošetření metodiky sběru budou na individuální úrovni údaje za stejné subjekty stejné jak na výkazech ČSÚ, tak i v systému MŽP. Nebude tedy třeba zjišťovat data ze stejné oblasti dvakrát. Prozatímní analýzy tuto hypotézu potvrzují.

ČSÚ má v úmyslu již v letošním roce využít část údajů ze systému ISPOP jako vstup do statistického zpracování, což je výsledkem několika let práce v dané oblasti. Konkrétně se jedná o data za obce, kde podle loňských analýz výsledky ze systému ISPOP a statistického šetření Odp 5-01 vykazují vysoký soulad. Podrobnosti ČSÚ oznámil 1. března v tiskové zprávě zde.

Co ČSÚ k těmto krokům motivuje?

Motivem pro využití tohoto zdroje je snížení administrativní zátěže, kdy nemá smysl zjišťovat údaje, které lze nahradit z jiného zdroje a zatěžovat tak respondenty. Minimalizace administrativní zátěže je ostatně i jednou z priorit vedení úřadu a vnímáme ji jako vítaný krok vůči veřejnosti. Z pohledu ČSÚ se jedná o obdobný krok, jakým je např. využívání i dalších administrativních zdrojů, například z daňových přiznání. ČSÚ produkuje celou řadu statistik na základě administrativních zdrojů ministerstev a dle potřeby je doplňuje o vlastní zjišťování. Např. tam, kde je zapotřebí jít do větší hloubky či podrobnější struktury.

Bude ČSÚ přebírat statistiku MŽP?

Ne. Chystaná změna se v žádném případě netýká agregovaných výstupů, kde ČSÚ jako nezávislá instituce plně respektuje požadavky předpisů EU pro statistiku odpadů.

Je chystaný nový zákon o odpadech konzultován s experty Eurostatu?

Eurostat není připomínkovým místem pro národní legislativu a ČSÚ nemůže provádět a tudíž ani neprovádí formální konzultace k návrhu či k jeho konkrétním článkům a paragrafům.

Navrhovaný paragraf 128 zákona o odpadech předpokládá, že ČSÚ bude povinen využívat údaje z MŽP (Český statistický úřad plní povinnosti vyplývající pro Českou republiku z přímo použitelného předpisu Evropské unie o statistice odpadů. K plnění těchto povinností využívá údaje z hlášení zaslaných ministerstvu podle § 90 až 91. Za tímto účelem může vyzvat původce odpadů, k podání hlášení.). Jak se k tomu staví ČSÚ?

Česká republika je povinna respektovat platnou legislativu EU, přičemž relevantní jsou v tomto případě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice v platném znění a (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů. Čl. 5a zmiňovaného nařízení o Evropské statistice mj. uděluje národním statistickým úřadům výlučnou pravomoc rozhodovat o volbě zdrojů dat a metod.

V současné době (duben 2019) je návrh zákona o odpadech ve vnějším připomínkovém řízení, který obsahuje i výše zmiňovaný paragraf 128. Bude na to ČSÚ nějak reagovat?

Ano, ČSÚ návrh zákona analyzoval a v řádném termínu uplatní své připomínky. Pokud MŽP připomínky ČSÚ akceptuje, půjde o první krok k nastavení sběru dat tak, aby byla využitelná pro statistické účely. Poté v souladu s ujednáním, které bylo podepsáno mezi ČSÚ a MŽP v roce 2016, proběhne důkladná analýza výstupů. Jeho závěrem pak bude rozhodnutí o možnosti přechodu na administrativní zdroj.

Není ohrožena nezávislosti ČSÚ?

Nezávislost by byla ohrožena v případě, kdyby ČSÚ byl nucen čísla o opadech přebírat a zasílat podle metodiky MŽP. Navrhované znění paragrafu 128 zákona o odpadech ČSÚ připomínkuje stejně jako v minulosti, kdy byl obdobný paragraf ministerstvem rovněž předkládán. Statistika má právo využívat administrativní data i podle legislativy EU, avšak nemůže se jednat o povinnost. V tom právě spočívá odborná nezávislost oficiální statistiky. Naopak pozitivem navrhovaného zákona je možné oprávnění ČSÚ ptát se respondentů, co přesně v systému ISPOP vykazují. To v případě některých jiných administrativních údajů nemáme.

Ve výsledcích prezentovaných ČSÚ a MŽP existuje rozpor, kdy ministerstvo vykazovalo daleko vyšší čísla odpadů. Kde se ten rozpor vzal?

Rozpor vznikl kvůli vybudování administrativního informačního systému MŽP v době, kdy již běžně byla k dispozici statistická data. Jeho fungování bylo založeno na odlišných principech vykazování. Rozdíly spočívají například v tom, kde a kdy je vyznačena linie mezi odpadem a neodpadem, tedy druhotnou surovinou, které šetření ČSÚ také pokrývá. V případě komunálních odpadů MŽP také započítává i podnikový odpad podobný komunálnímu, který ale ve výstupech EU figuruje jako samostatná kategorie. To je ale jiná otázka, protože se ukázalo, že na stejný dotaz dostává MŽP i ČSÚ od respondentů stejnou odpověď. Lišíme se však v tom, co započítáváme.

V ujednání ČSÚ, MŽP a Úřadu vlády z ledna 2016 je konstatováno, že pro přebírání dat ČSÚ ze systému ISPOP je třeba provést jeho audit, opravení jeho chyb a nesrovnalostí. Proběhl?

Experti ČSÚ se zúčastnili série jednání auditní skupiny vedené MŽP, nicméně její činnost doposud nebyla ukončena. Na základě loňské dohody předsedy ČSÚ Rojíčka s ministrem Brabcem nicméně ČSÚ s MŽP tyto aktivity posílilo. V současnosti probíhá velmi intenzivní komunikace po linii několika pracovních skupin i mimo rámec auditní skupiny. Tyto skupiny jsou zcela konkrétně  zaměřeny na klasifikace, metodiku apod., a to s cílem využít alespoň část existujících dat a poskytnout MŽP zcela konkrétní požadavky na potřebné změny v systému ISPOP.

Ve stejném dokumentu se předpokládá, že splnění předpokladů (čerpání z ISPOP) lze očekávat až za dva roky po uvedení jeho nové verze do provozu. Pak ještě měly následovat další dva roky vyhodnocování. Stalo se to?

Situace se významně posunula, neboť jsme v rámci pracovní skupiny definovali několik klíčových oblastí, které je potřeba vylepšit a na problematice dále pracujeme. V každém případě, nový zákon o odpadech dává k těmto změnám dobrou příležitost, bude však záležet na vůli našich partnerů z MŽP. To se nicméně nevylučuje se situací, kdy ČSÚ v rámci aktuálních možností v maximální možné míře využije již existující data. Nemá smysl, aby respondenti dopláceli na metodické rozdíly ve dvou datových zdrojích, pokud to není zcela nutné.

Lze vyloučit, že jsou v ISPOP duplicity?

ČSÚ není správcem systému ISPOP, a proto takovou situaci vyloučit nedokáže. Nyní máme za sebou analýzu dat o komunálním opadu. Chybovost v zásadě nijak nevyčnívala a dovedeme si s ní pomocí nejmodernějších statistických přístupů poradit. Až se dostaneme k analýze podnikatelů, což je komplikovanější, dozvíme se více. Cílem je samozřejmě využít maximálně všechna administrativní data, co stát má. Nejen podnikatelská veřejnost to jistě ocení.

Zpochybnil někdy Eurostat kvalitu dat ČSÚ?

Ne. Eurostat data ČSÚ nikdy nezpochybnil.