Zatímco průměrná hrubá mzda činila v Jihočeském kraji v prvních šesti měsících letošního roku měsíčně 27 833 korun, zaměstnanci v kovoprůmyslu dosáhli na 33 732 korun. To bylo o téměř 2,7 tisíce více i ve srovnání s celorepublikovým průměrem.

„Za těmito výsledky stojí na jedné straně práce našich členů, především pak zkušených vyjednávacích týmů. Na druhé straně je to rostoucí ekonomika v kombinaci s personální krizí, která se již netýká pouze kovoprůmyslu, ale stále citelněji i dalších odvětví. Dnes nemůže zaměstnavatel argumentovat tím, že za branou fabriky stojí zástupy zájemců o práci,“ uvedl Jan Švec, zmocněnec Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Jihočeského kraje a předseda Základní organizace OS KOVO ve společnostech Kern-Liebers CR České Budějovice, Groz-Beckert Czech České Budějovice a zlivské Prym Consumer CZ.

V důsledku kritického nedostatku především technicky vzdělaných lidí, od absolventů učilišť přes středoškoláky až po inženýry, dnes firmy doslova bojují o každého schopného člověka. Úroveň mezd je při tomto soupeření nesporně zcela klíčovým, i když v současné době už ne jediným, kritériem, jak nové zaměstnance při výběru práce motivovat. „Je ale jasné, že při kolektivním vyjednávání sehrává důležitou roli i síla odborové organizace.                

Čím více má členů, tím více jí zaměstnavatel musí brát vážně. A to i přesto, že výhody nakonec získají všichni zaměstnanci,“ dodal Švec a poznamenal, že základním cílem kolektivního vyjednávání je především udržení reálné mzdy, to znamená zajištění smluvní garance růstu nominální mzdy alespoň ve výši předpokládané inflace.

„To se v naprosté většině firem, kde OS KOVO působí, úspěšně daří a to dlouhodobě, což je jedním z důvodů zmíněného téměř šestisícového rozdílu v průměrných hrubých mzdách na jihu Čech. V řadě firem, kde neexistuje kolektivní vyjednávání, výdělky dlouhodobě stagnují, nebo se přidává spíše individuálně, což v důsledku inflace znamená pokles reálných příjmů,“ konstatoval Švec.

Reálná mzda je ekonomický termín, který vypovídá o skutečné hodnotě výdělků. Zatímco nominální mzda vyjadřuje peněžitou odměnu, reálná mzda vyjadřuje, co je možné si za takovou odměnu koupit. Vyjadřuje kupní sílu mezd.

Vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO České Budějovice Rudolf Tkáč v této souvislosti připomněl, že z kolektivního vyjednávání profitují všichni zaměstnanci, nejen ti, které si zaměstnavatel potřebuje nezbytně nutně udržet a proto jim přidává, ale také ostatní, kteří sice pracují dobře, ale jsou snáze nahraditelní. „Výše mezd není v těchto případech závislá pouze na vůli manažerů jednotlivých firem, ale je věcí dohody se silným partnerem, který zastupuje všechny zaměstnance,“ doplnil Tkáč.

V rámci celé České republiky vzrostly podle dostupných údajů mzdy v kovoprůmyslu v 1. pololetí roku 2018 oproti stejnému období roku předcházejícího o 7,9 procenta a dosáhly 34 027 Kč. Tato průměrná mzda se týká podniků s více než 50 zaměstnanci. U podniků s více než 100 zaměstnanci, je tato částka ještě o něco vyšší, 34 636 Kč za měsíc, meziroční nárůst v této skupině podniků podle analýzy OS KOVO osm procent. Nejvyšší a nejrychleji rostoucí mzdy se týkají především automobilového průmyslu.

V kovoprůmyslu, v podnicích s více než 50 zaměstnanci, bylo v 1. pololetí 2018 zaměstnáno téměř 570 tisíc osob v 2 045 podnicích. Kromě kmenových zaměstnanců pracovalo v kovoprůmyslu dalších více než 53 tisíc agenturních zaměstnanců, jejichž podíl tak dosáhl 9,4 procenta.