Česká televize do programu rovněž zařadí film Každý milion dobrý s jubilantkou Jiřinou Bohdalovou a dva detektivní příběhy vycházející z předloh autorky Hany Proškové. Šestnácti novými soudními příběhy se na obrazovku v druhé řadě vrátí i Rozsudek.

„Nadcházející sezona v České televizi je důkazem toho, jak velký význam pro nás má původní tvorba. Důraz, který klademe na vývoj a výrobu nových pořadů, je totiž na jedné straně přínosem pro diváky a obohacením vysílání, na straně druhé je ale i impulzem pro české tvůrce a autory, pro které vytváříme kreativní prostředí,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák. „Jen od ledna do listopadu letošního roku jsme odvysílali padesát devět tisíc premiérových pořadů, sedmaosmdesát procent z nich tvořily původní formáty. To je příjemné číslo, které je navíc zcela nadprůměrné v kontextu střední Evropy,“ dodává Petr Dvořák s tím, že v porovnání s německou, rakouskou nebo slovenskou veřejnoprávní televizí je objem původní tvorby České televize téměř třikrát větší.

Šestnáctidílný hraný cyklus, osmidílný seriál, dvě trilogie, jeden diptych a tři filmy, s takovou nabídkou zahájí Česká televize rok 2016. Hned na jeho počátku se na obrazovku po úspěchu první řady vrátí kriminální seriál Případy 1. oddělení, za kterým stojí dva scenáristé, novinář  Jan Malinda a šéf pražského oddělení vražd Josef Mareš. „Nová série hlouběji odkrývá profesní vztahy a zákulisí práce policejního týmu. Nové případy jsou výrazně spletitější a náročnější na rozkrytí,“ prozrazuje vedoucí projektu Tomáš Feřtek. Kromě vyšetřovatelů známých z první série – Kozáka, Korejse, Plíška, Pražáka, Anděla a Sršně – přibude i nová postava Dušana Vrány v podání Igora Chmely.

Do minulosti se naopak vrací Zločin v Polné, a to do roku 1899, kdy byla na Bílou sobotu na cestě mezi obcemi Věžničkou a Polnou nalezena mrtvá Anežka Hrůzová. Vyšetřování ukáže na Leopolda Hilsnera a vzedme se obrovská vlna antisemitismu, proti kterému se postaví i Tomáš Garrigue Masaryk. Ve dvoudílném filmu režiséra Viktora Polesného přejde napínavé vyšetřování polenského mordu v reflexi společenského fenoménu tzv. hilsneriády. „Ta událost nabízí příběh opravdu strhující. Xenofobie, rasismus, antisemitismus, jiskra, která zapálí nenávistnou reakci části společnosti, to vše je v občas rozpolceném českém prostředí silně obsaženo,“ říká režisér Viktor Polesný.