Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček řešil případ muže, který nedosáhl na slevu na dani na manželku. Žena přitom pobírala pouze takzvaný předdůchod složený z větší části z peněz, které si sama v předchozích letech nastřádala v doplňkovém penzijním spoření. Finanční úřad muži tvrdil, že celá částka předdůchodu je ženin nový příjem. Takový výklad je však v rozporu s vymezením kapitálových příjmů v zákoně o daních z příjmů. Pro srovnání lze uvést, že pokud by žena své úspory ukládala například na termínovaný účet a poté je vybrala, na slevu na manžela by jejich domácnost dosáhla. V takovém případě by totiž finanční úřad jako kapitálový příjem započítal pouze výnos z vložených peněz, nikoliv úspory samotné.

K odkládání úspor na stáří stát občany motivuje prostřednictvím státního příspěvku a daňových úlev pro účastníky doplňkového penzijního spoření. Ročně tak účastník doplňkového penzijního spoření může získat od státu navíc maximálně 6.360 korun (tedy 12 x 230 korun státního příspěvku a snížení daně z příjmů o 3.600 Kč za rok).

Při současném výkladu Finanční správy, která celou výplatu předdůchodu považuje za nový příjem, domácnosti přichází každý rok o slevu na druhého z manželů. Ta je aktuálně 24.840 korun, tedy čtyřikrát vyšší než podpora doplňkového penzijního spoření.

V případě stěžovatele a jeho manželky přišla jejich domácnost kvůli odepření slevy na manželku (24.840 Kč) za jeden pouhý rok téměř o celou částku státního příspěvku (28.329 Kč) za víc než sedmnáct let spoření.

„Takový přístup je podle mne zjevně nespravedlivý a absurdní. Navíc je v přímém rozporu se záměrem zákonodárce motivovat občany ke spoření v systému doplňkového penzijního spoření. Pokud to stát myslí s podporou dobrovolného spoření na stáří vážně, měl by urychleně zjednat nápravu,“ zhodnotil ombudsman Stanislav Křeček.

Ombudsman problematiku předdůchodu projednal s ministrem financí. Následně znovu kontaktoval Generální finanční ředitelství, které však odmítlo změnit svůj výklad. Nyní tak již zbývá pravděpodobně pouze možnost řešit věc změnou zákona. „Apeluji proto na Ministerstvo financí, aby nenechalo poctivé střadatele na holičkách a urychleně zjednalo nápravu,“ uzavírá ombudsman Stanislav Křeček.