„Lidé většinou mají k odchodu do předčasného důchodu vážné důvody. K tomuto kroku je vede například zhoršené zdraví, ztráta zaměstnání nebo potřeba starat se o nemohoucí rodiče. Jiní senioři v podstatě suplují nedostatečné kapacity jeslí a školek, když v důchodu pomáhají se starostí o vnoučata,“ shrnul své zkušenosti z podnětů Stanislav Křeček. Zkracování doby předčasnosti by ale podle něj mělo být postupné. Jednorázová změna totiž bude mít velký dopad na lidi, kteří by podmínky pro předčasnou penzi splnili na rozhraní účinnosti novely zákona a plánovali odejít do důchodu v nejbližší době.

„Oslovil mne například muž, který dlouhodobě pracoval v třísměnném provozu na autolince. Před dvěma lety musel v práci ze zdravotních důvodů skončit a čeká, až bude moct odejít do předčasného důchodu. Zatím žije z úspor. Ty mu ale nevystačí, pokud se pravidla změní. V tom případě by musel počkat ještě dalšího jeden a půl roku.“ popsal ombudsman jeden z mnoha aktuálních příběhů.

Plánované změny podle ombudsmana sice mohou přinést úsporu nákladů na předčasných důchodech, zároveň ale zatíží rodinné rozpočty a systém pojistných i nepojistných dávek, jako jsou například nemocenské, podpora v nezaměstnanosti nebo státní sociální podpora či příspěvek na péči. „Chápu, že v současné ekonomické situaci musí vláda přistupovat i k nepopulárním krokům, které pomohou státnímu rozpočtu. Nesmí se tak ale dít nepředvídatelně a ze dne na den. Možná úspora státu bude podle mne kvůli překotným změnám draze vykoupena i ztrátou důvěry občanů ve stát. Přitom by stačilo, aby byly plánované kroky avizované déle dopředu a zákonodárci je zaváděli postupně,“ uzavřel ombudsman.