Veřejný ochránce práv ve svém vyjádření pro Ústavní soud shrnul argumenty pro zrušení obecné a neurčité věty v občanském zákoníku týkající se náhrady za újmu na zdraví „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti“. Její zrušení navrhl Ústavnímu soudu Okresní soud ve Vyškově. Ombudsman má stejně jako Okresní soud ve Vyškově za to, že tato věta je v rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti práva. Podle veřejného ochránce práv navíc přímo umožnila vznik sporné Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a s ní spjatého znaleckého odvětví ´stanovení nemateriální újmy na zdraví´. Současná podoba předpisů negativně dopadá na poškozené a oběti trestných činů.

„Domnívám se, že primárním zájmem poškozeného v situaci, kdy mu jednáním jiného byla způsobena újma na zdraví, je získat odškodnění v alespoň minimální určité výši a získat je relativně rychle. Stávající právní úprava nenabízí poškozenému ani jedno, ani druhé,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček ve vyjádření pro Ústavní soud své obavy. Ustanovení v §2958 občanského zákoníku je podle ombudsmana příliš obecné a neurčité. Tím, že nepředstavuje žádná kritéria nebo vodítka pro určování náhrady nemajetkové újmy, ani s nimi nepočítá v podobě prováděcího předpisu, porušuje princip právní jistoty a předvídatelnosti práva.

Ombudsman ve vyjádření odkazuje především na své rozsáhlé šetření týkající se Metodiky k náhradě nemajetkové újmy. Ta vznikla právě v návaznosti na neurčité ustanovení v občanském zákoníku. Podle autorů má Metodika fungovat jako vodítko při určování výše náhrady. Podle ombudsmana je ale v mnoha ohledech problematická.

„Metodika nevzešla z řádného legislativního procesu, ani nebyla předmětem širší společenské či odborné debaty. Nejedná se o právní předpis, ani sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu.  Jako taková je tedy běžnými právními prostředky nezměnitelná a nezrušitelná,“ uvedl ombudsman s tím, že Metodika by měla být vnímána jako ryze nezávazný materiál. „Přesto na jejím základě Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo nové znalecké odvětví ´stanovení nemateriální újmy na zdraví´. V lékařské obci přitom neexistuje pro takovou znaleckou činnost potřebná odbornost,“ dodal.

Už dříve veřejný ochránce práv upozornil, že znalci postupující podle Metodiky by mohli překračovat meze své odbornosti a posuzovat i otázky, které nejsou z medicínského hlediska schopni ověřit a odborně posoudit, natož znalecky potvrdit. Metodika navíc do značné míry přenáší odpovědnost za posouzení nemajetkové újmy na zdraví ze soudu na znalce.

Všechny tyto negativní důsledky podle ombudsmana pramení právě z neurčitého ustanovení občanského zákoníku. Proto souhlasí s návrhem Okresního soudu ve Vyškově, aby Ústavní soud uvedené ustanovení zrušil pro jeho neústavnost.