Veřejná ochránkyně práv sice už dříve ocenila, že Ministerstvo spravedlnosti dobrovolně odškodňuje za nesprávný úřední postup, ale současně kritizovala, že řízení někdy trvá nepřiměřeně dlouho a ministerstvo tak nerespektuje některé zásady Desatera dobré praxe v odškodňování ZDE. Paradoxně tak lidé, kteří byli vystaveni průtahům u soudu, kdy měsíce i roky čekali na rozhodnutí ve své věci a celou dobu žili v nejistotě, jak řízení dopadne, čelili následně dalším průtahům i ze strany ministerstva. Ochránkyně proto vítá záměr trvale navýšit počet pracovníků odboru odškodňování jako snahu ministerstva problém řešit. Zvýší se tím důvěra občanů v právo a státní orgány.

Současně ochránkyně upozorňuje, že personální posílení odboru odškodňování by mohlo ministerstvu pomoci zrychlit také vyřizování žádostí obětí trestných činů o peněžitou pomoc. Ministerstvo totiž není schopno v případě žádostí týkajících se „živých“ trestních řízení, dodržet stávající tříměsíční lhůtu pro vyřízení žádosti. Proto navrhuje změnit zákon tak, aby lhůta pro vyplácení peněžité pomoci obětem trestných činů byla prodloužena o tu dobu, kdy není schopno zajistit si (zapůjčit) trestní spis. S tím ochránkyně nesouhlasí, protože smyslem zákona je rychle a účinně pomáhat obětem trestných činů a alespoň finanční pomocí jim ulehčit jejich situaci.

Návrh změny zákona o obětech trestných činů bude projednávat vláda na nejbližším zasedání i s vědomím rozdílných názorů ministra spravedlnosti a ochránkyně.