Kromě osob starších 65 let se do rizikové skupiny počítají také kardiaci, tzn. lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, dále astmatici a pacienti s plicními chorobami, s onemocněním ledvin, jater nebo diabetici. Patří sem i pacienti po odstranění sleziny a po transplantaci krvetvorných buněk a rovněž osoby s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému, s cystickou fibrózou nebo chronickou anémií.[1]

 

„Na celém světě onemocní chřipkou přibližně 10–15 % populace ročně, v době pandemie to může být dokonce až 40–50%. V České republice v důsledku chřipky zemře 1 500 – 2 000 osob ročně, což je 2 - 3x více úmrtí než při dopravních nehodách. I přes alarmující statistiky je proočkovanost v ČR nízká a zaostáváme v ní za vyspělými zeměmi,“ říká MUDr. Jan Kynčl, PhD., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. 

 

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by mělo být proti chřipce očkováno 75% populace z rizikových skupin (starší pacienti, pacienti s různými typy chronických onemocnění). Realita je ale taková, že proočkovanost se u nás u těchto skupin pohybuje jen mezi 19 až 20%, zatímco v některých jiných evropských zemích je to 60 až 75% (např. v Holandsku, Spojeném království, Španělsku nebo Itálii).[2,3,4]

 

Prospěšnost očkování proti chřipce u rizikových skupin potvrzují čísla. Astmatici mají oproti běžné populaci až 120x větší riziko úmrtí na chřipku [5], přínosem očkování je to, že u nich snižuje výskyt chřipky až o 89%.[6] U astmatických dětí pak snižuje vznik akutních astmatických záchvatů o 41%[7]. Daleko náchylnější k chřipkové nákaze jsou i diabetici. Během chřipkové sezóny mají až 6x vyšší pravděpodobnost, že onemocní, a až 3x vyšší pravděpodobnost než zdravé osoby, že na následky chřipky a jejich komplikace zemřou. Preventivní očkování u nich dokáže výrazně snížit výskyt chřipkového onemocnění a bylo prokázáno, že např. u pacientů s diabetem typu 2 ve věku 18-64 let dokáže zabránit případné hospitalizaci až z 58%.[8,14]

 

Ani kardiaci nesmí chřipku podceňovat, protože ve srovnání se zdravými lidmi je chřipka ohrožuje na životě 52x více. Je prokázáno, že díky očkování se u těchto pacientů může snížit výskyt cévních mozkových příhod9 a také počet infarktů myokardu (u infarktu myokardu až o 67%).[10] Rizikoví jsou rovněž pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Mezi významná rizika patří infekce, které jsou častou příčinou exacerbací CHOPN.[11] Očkování u nich také působí jako prevence onemocnění chřipky a je prokázáno, že účinnost vakcinace u těžké formy CHOPN je až 75%.[12] Také pacienti s poruchami ledvin se z důvodu imunitní dysfunkce považují za rizikovou populaci. Ve srovnání s neočkovanými se u očkovaných dialyzovaných osob chřipka objevuje v menší míře (o 13%), méně se potýkají s pneumonií, jsou méně často hospitalizování (o 16%) a rovněž se u nich snižuje míra úmrtnosti (o 30%).[13]

 

Rizikoví pacienti a senioři nad 65 let mají očkování proti chřipce hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ostatním lidem na něj přispívají zdravotní pojišťovny v rámci různých benefitních programů. Nejvhodnější doba na očkování proti chřipce je od září do konce listopadu, tedy před příchodem chřipkové epidemie. Ta obvykle propuká v prosinci a vrcholí v únoru. Tělo si pak vytvoří protilátky proti onemocnění během 14 dnů po aplikaci vakcíny. 

 

„Složení vakcín proti chřipce se každý rok na základě doporučení expertů WHO mění, aby vakcíny obsahovaly ty kmeny chřipkového viru, které cirkulují v populaci, a byla tak zajištěna co nejúčinnější ochrana proti onemocnění. U nás v ČR se doposud užívaly trivalentní vakcíny, které účinkují proti třem různým typům chřipkového viru. Od loňského roku je však na českém trhu k dispozici nová tetravalentní vakcína, která je účinná proti čtyřem typům viru a zajišťuje tak očkovaným ještě širší ochranu proti chřipce,“ doplňuje MUDr. Kynčl.

 

Zdroje: