Za posledních pět let stouply celkové náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny na léčbu hemofilie o 42 %. V roce 2014 nedosahovaly ani 510 milionů korun, loni už ale přesáhly 724 milionů. Ještě rychleji rostou průměrné náklady na jednoho klienta s touto nemocí – z necelých 99 tisíc před pěti lety se vyšplhaly na loňských více než 151 tisíc. Pro srovnání: v průměru vydává VZP za péči o jednoho klienta zhruba 31 tisíc korun ročně.

Z řad hemofiliků se také každoročně rekrutuje vůbec nejdražší klient VZP. Za loňský rok jde o muže z Jihomoravského kraje. Za péči o něj loni pojišťovna dala 74 084 680 korun. Více než 95 % této částky si vyžádaly speciální léčivé přípravky.

VZP uvedená data zveřejňuje při příležitosti Světového dne hemofilie, který připadá na středu 17. dubna. Zároveň pojišťovna považuje za vhodné ukázat, že výše částky, kterou je za své klienty připravena zaplatit, nehraje při rozhodování o poskytnutí péče roli. To, co lze uhradit z veřejného zdravotního pojištění, je dáno platnou legislativou, nikoliv tím, kolik to stojí.

Počty pacientů s hemofilií a náklady na péči o ně:

Klient, za kterého VZP dala loni 74 milionů, je historicky nejdražším pojištěncem v Česku vůbec. Doposud nejvíce dala VZP v roce 2015 za pacienta z Plzeňského kraje, kdy péče o něj si vyžádala 56 milionů. I v tom případě šlo o hemofilika. O tom, že hemofilie je jednou z nejdražších diagnóz, ale vypovídá i následující tabulka. Z té vyplývá, že více než jeden milion korun zaplatila loni nejsilnější tuzemská pojišťovna za péči u 206 hemofiliků.

Kolik hemofiliků stojí VZP ročně více než 1 milion Kč:

Nejvíce nemocných s poruchami srážlivosti krve evidovala loni VZP na jižní Moravě, ve Zlínském kraji a v Praze. Průměrné náklady na péči se v regionech výrazně liší, což má ovšem jednoduché vysvětlení. U vážnějších případů často vede zhoršení stavu pacienta k tomu, že dočasně potřebuje výrazně větší množství drahého léčivého přípravku. Péče o takového klienta, která do té doby stála řádově stovky tisíc, se tak může obratem vyšplhat na miliony či dokonce desítky milionů. Při relativně malém počtu hemofiliků stačí, aby se takto zhoupl stav několika z nich, a celkové i průměrné náklady v regionech to viditelně rozkolísá.

Počet nemocných a náklady na péči v jednotlivých regionech:

Hemofilie je dědičné onemocnění. V krvi hemofiliků je nedostatek srážecího faktoru. Léčba spočívá v jeho dodávání přímo do krve. Podle závažnosti se hemofilie rozděluje do tří skupin. Lidé s lehkou hemofilií např. déle krvácejí po operacích či úrazech. U pacientů se středním stupněm nemoci může docházet ke spontánnímu krvácení a často krvácejí již po nepatrném poranění. Těžcí hemofilici pak často trpí spontánním krvácením do kloubů (zejména do kolen, loktů a kotníků) a při nedostatečné léčbě jim hrozí trvalé poškození kloubů a invalidita.