Jedná se zhruba o 3 % HDP. Více než dva pracovní týdny tak svět pracuje, aby nahradil následky dopravních nehod. V ČR dosáhly celospolečenské následky nehod za r. 2017 bezmála 73 miliard korun, zhruba 1,4 procenta hrubého domácího produktu.
Světové silnice často připomínají bojiště
Pokud by nebyla přijata radikální opatření, na konci této dekády by ročně zemřely při dopravních nehodách zhruba 2 miliony lidí a dalších 80 milionů by bylo zraněno. OSN proto vyhlásila Dekádu bezpečnosti silničního provozu 2011-2020. Jejím hlavním cílem je, aby v roce 2020 počty usmrcených nepřesáhly jeden milion. Aby bylo tohoto ambiciózního cíle dosaženo, musel by do roku 2020 poklesnout výskyt smrtelných nehod o zhruba jednu pětinu. Bohužel však z údajů zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací vyplývá, že v letech 2013-2016 se počty obětí nehod snížily pouze ve 48 státech, naopak v dalších 104 narostly. Celosvětově tak umírá 182 osob na milion obyvatel. Nejhorší situace je v Africe s 266 a naopak nejlepší v Evropě s 93 usmrcenými na jeden milion obyvatel, přičemž silnice států Evropské unie jsou s 49 mrtvými nejbezpečnější na světě.
Kroky Organizace spojených národů, jež by měly napomoci zvýšit bezpečnost na silnicích
Jak již bylo uvedeno výše, OSN vyhlásila Dekádu bezpečnosti silničního provozu 2011-2020. K jejímu naplnění by měla napomáhat definice pěti oblastí, na které je třeba dlouhodobě zaměřit pozornost. Jedná se o stav dopravní infrastruktury, kvalitu vozového parku a také vzdělávání a motivování širokých vrstev obyvatelstva, nastavení adekvátních parametrů ponehodové péče a v neposlední řadě i o kvalitu řízení celé oblasti bezpečnosti silničního provozu.
Letošní, v pořadí již 5. Týden bezpečnosti silničního provozu probíhá pod sloganem „SpeakUp“
OSN také vyhlašuje Týdny bezpečnosti silničního provozu. Každý z nich byl zaměřený na klíčové dlouhodobé problémy v oblasti bezpečnosti dopravy. Ten letošní – v pořadí již pátý – probíhá od 6. do 12. května pod sloganem „SpeakUp“, tedy „Ozvěte se, vyjádřete svůj názor“. Jeho smyslem je přesvědčit široké spektrum organizací, veřejnoprávních i soukromoprávních a také těch neziskových, ale také široké občanské veřejnosti, aby se staly lídry. „Zkrátka všichni ti, komu nejsou lhostejné hrozivé statistiky smrtelně a těžce zraněných následkem dopravních nehod, by měli ovlivňovat či inspirovat ostatní k dosažení konkrétních cílů, které napomohou zvýšit úroveň bezpečnosti na silnicích. Cesta přitom může být velmi jednoduchá. Definovat konkrétní problém, seznámit s ním ostatní a požadovat konkrétní nápravná opatření,“ upřesňuje Roman Budský z Platformy Vize nula.
I v České republice je prostor pro zapojení široké veřejnosti
Pokud se jedná o úroveň bezpečnosti silničního provozu u nás, není velký důvod k radosti. Podle údajů aktuálně zveřejněných OECD patří naše silnice mezi ty nebezpečné. Na jednu miliardu ujetých kilometrů u nás v roce 2016 zemřelo 11,5 osoby. Například ve Švédsku to bylo výrazně méně (3,3 oběti), podobně tomu bylo ve Velké Británii (3,4), Irsku (3,8) či Německu (4,2). A bezpečněji je i ve Slovinsku (7 obětí) či USA (7,3). Výsledek dosažený v České republice je druhý nejhorší z hodnocených států, hůře na tom byla pouze Jižní Korea (13,8 oběti). Zatímco v roce 2000 umíralo na jihokorejských silnicích 49,5 osoby, v roce 2016 to bylo o 72,1 procenta méně. V ČR to bylo v roce 2000 zhruba 36,7 osoby, ve stejném období tak došlo jen k 68,7% redukci. V České republice v roce 2018 zemřelo 62 osob na milion obyvatel. V roce 2017 to bylo 55 lidí. Meziročně počet mrtvých na milion obyvatel vzrostl o 14 procent. Česká republika se tak zařadila mezi 9 členských států EU28, kde meziročně počet obětí narostl. Navíc 14% nárůst byl čtvrtý nejvyšší. Naše země obsadila 21. příčku ze všech 28 zemí. To je ve srovnání s rokem 2017, kdy jsme byli společně s Belgií a Itálií na 16. - 18. místě, citelné zhoršení.
Oblíbenou výmluvou, jak obhájit dlouhodobě neutěšený stav bezpečnosti na našich silnicích, je poukazování na zastaralý vozový park, parametry komunikační sítě, nepřipravenost nových řidičů, nedisciplinovanost účastníků silničního provozu... „Za hlavní příčinu osobně považuji nevyhovující způsob řízení celé oblasti bezpečnosti silničního provozu. Doposud není definován centrální koordinující subjekt, vazby mezi centrálními úřady, regiony a obcemi jsou slabé. Na druhou stranu ve státech s dlouhodobě příznivými statistikami fatálních nehod je běžné smysluplné zapojení i občanských aktivit, neziskových organizací, masmédií a dalších podobných subjektů. Ti všichni se zajímají o to, co se na silnicích děje. Definují konkrétní problémy, navrhují adresná řešení a také spolupracují na jejich realizaci. Právě zde se nachází velký potenciál, jak snížit počty vážných dopravních nehod. Lídrem se tak obrazně řečeno může stát každý z nás,“ říká Roman Budský. Podporou pro zapojení širokého spektra subjektů do realizace konkrétních preventivních opatření může být i následující zjištění Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu ETSC. Pokud se jedná o definici vizí a dlouhodobých programů k dosažení redukce mrtvých a zraněných v důsledku nehod, řadí se ČR v rámci Evropské unie do lepší poloviny. Jedná-li se o definici konkrétních kroků, nachází se naše země v té horší polovině. A pokud dojde na vlastní realizaci, jsme beznadějně na samém chvostu.
K Týdnu bezpečnosti silničního provozu OSN se ve spolupráci s Platformou Vizí nula připojí i Autoklub ČR, který si vybral téma bezpečné vzdálenosti se související propagací. Jedná se o aktuální problematiku, která je diskutována i v rámci změny zákona. V současné době je v mezirezortním řízení návrh, aby nedodržování bezpečné vzdálenosti bylo postihováno v přestupkovém řízení. Nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Zákonem stanovená pravidla proto mohou zásadním způsobem zvýšit bezpečnost na našich silnicích. Přitom prahová hodnota pro vymáhání sankcí za nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem je legislativně zavedena například v Německu, Rakousku, Polsku, Itálii, ve Francii, Švédsku a na Slovensku. „Rádi bychom, aby se do novely zákona skutečně promítla smysluplná podoba definice bezpečné vzdálenosti, protože její dodržování je jedním z nejdůležitějších principů bezpečné jízdy. Pokud se totiž řidič vyskytne v situaci, kdy bude muset rychle zabrzdit, aby se vyhnul nárazu do vozidla před sebou, které nečekaně zpomalí, zastaví či se srazí s někým jiným, potřebuje jeho mozek na zpozorování, zpracování informace a reakci určitou dobu, stejně jako pak auto nebo motorka na zabrzdění“. uvedl Libor Budina, manažer Road Safety Autoklubu ČR.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva